Plný text
30 Cdo 2168/2021-83
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce P. B., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem [adresa] o náhradu škody, zadostiučinění, vzniklou zdravotní a psychickou újmu a zaplacení 12 001 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 17 C 174/2020, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 9. 6. 2021, č. j. 27 Co 147/2021-72, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Pardubicích (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 19. 5. 2021, č. j. 17 C 174/2020-66, zastavil řízení o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice ze dne 14. 10. 2020, č. j. 27 Co 267/2020-34 (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (dále jen „odvolací soud“) napadeným usnesením usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání.
Podáním dovolání vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů], který činí podle položky 23 bodu 2 Sazebníku poplatků 4 000 Kč.
Protože žalobce nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byl vyzván usnesením Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2021, č. j. 30 Cdo 2168/2021-78, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce proti napadenému usnesení podle § 9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zastavil.
Dovolací soud nepřihlédl k opětovné žádosti žalobce o osvobození od soudního poplatku za dovolání ze dne 7. 9. 2021, neboť o žalobcově obdobné žádosti o osvobození od soudních poplatků za procesně předcházející dovolání již bylo v řízení zamítavě rozhodnuto, jak patrno z pravomocného usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 7. 12. 2020, č. j. 17 C 174/2020-50, a žalobce žádné nové skutečnosti neuvádí.
Dovolací soud nepřihlédl ani k námitce podjatosti Nejvyššího soudu, neboť s ohledem na její neurčitost a způsob, jakým byla tato námitka formulována, nelze než uzavřít, že se jedná o zjevné zneužití tohoto procesního institutu, které ve shodě s § 2 a § 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), nepožívá právní ochrany (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 6. 2019, sp. zn. 30 Cdo 1068/2019, nebo ze dne 14. 5. 2019, sp. zn. 30 Cdo 1138/2019).
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. 9. 2021
Mgr. Vít Bičák předseda senátu