Plný text
30 Cdo 2198/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Lubomírem Ptáčkem, Ph.D., v právní věci žalobkyně Mgr. P. P., proti žalované 1) České republice – Ministerstvu financí, se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], 2) Federální agentuře životního prostředí, se sídlem [adresa] Rakousko, o zaplacení 4,490.055,50,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1, pod sp. zn. 18 C 86/2008, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. srpna 2013, č.j. 64 Co 162/2013-433, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně (dále jen „dovolatelka“) podala dne 29. listopadu 2013 dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „odvolacího soudu“) ze dne 26. srpna 2013, č.j. 64 Co 162/2013-433, jímž bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 17. ledna 2013, č.j. 18 C 86/2008-400, kterým bylo rozhodnuto, že se žalobkyni osvobození od soudního poplatku nepřiznává.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“) věc projednal podle hlavy třetí, části čtvrté o. s. ř. (ve znění účinném od 1. 1. 2013, bod 1. čl. II zákona č. 404/2012 Sb.) bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta prvá o. s. ř.) a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že věcnému rozhodnutí o dovolání brání nedostatek podmínky dovolacího řízení.
Ustanovení § 241 o. s. ř., které určuje tzv. povinné (nucené) zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit (postupem uvedeným v ustanovení § 241b odst. 2 o. s. ř.), bez jejíhož splnění však nelze meritorně (věcně) rozhodnout o dovolání.
V posuzované věci žalobkyně podala včasné dovolání proti usnesení odvolacího soudu, aniž by při tomto úkonu byla zastoupena advokátem. Dovolání nebylo advokátem sepsáno a nebylo prokázáno (a ani tvrzeno), že by žalobkyně měl právnické vzdělání [§ 241 odst. 2 písm. a), § 241 odst. 4 o. s. ř.].
Dovolatelka společně s podaným dovoláním doručila Obvodnímu soudu pro Prahu 1 přípis, podle kterého předloží plnou moc svého advokáta Mgr. J. K. až v případě, shledá-li dovolací soud její dovolání přípustným. Následně byla dovolatelka usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 3. ledna 2014, č.j. 18 C 86/2008-466, vyzvána, aby odstranila vady podaného dovolání a zároveň, aby předložila plnou moc nebo jiné oprávnění k zastupování pro Mgr. J. K. a byla poučena o případných následcích nedoplnění takové plné moci. Dovolatelka na tuto výzvu nijak nereagovala a plnou moc pro dovolací řízení nepředložila.
Z uvedeného je zřejmé, že dovolatelka nesplnila zákonem stanovenou podmínku, že dovolání bude sepsáno advokátem podle ustanovení § 241 odst. 4 o. s. ř., a proto Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobkyně – aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi – podle ustanovení § 241b odst. 2 věta před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. listopadu 2014
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu