Plný text
30 Cdo 2240/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce F. T., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem [adresa] o zaplacení 229 850,52 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 14 C 33/2015, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2016, č. j. 28 Co 402/2016-58, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 28. 7. 2016, č. j. 14 C 33/2015-47, zamítl žalobu o zaplacení částky ve výši 229 850,52 Kč s příslušenstvím (výrok I) a současně rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč (výrok II).
Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem ze dne 30. 11. 2016, č. j. 28 Co 402/2016-58, rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku o věci samé ohledně částky 220 000 Kč s příslušenstvím potvrdil, ohledně částky 9 850,52 Kč s příslušenstvím a ve výroku o nákladech řízení však rozsudek soudu prvního stupně zrušil a v tomto rozsahu jej soudu prvního stupně vrátil k dalšímu řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dne 17. 2. 2017 včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem.
Usnesením soudu prvního stupně ze dne 27. 2. 2017, č. j. 14 C 33/2015-77, které bylo žalobci řádně doručeno dne 23. 3. 2017, byl žalobce vyzván, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Současně byl žalobce poučen, že nebude-li do 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu prvního stupně plná moc pro zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Žalobce však na výzvu soudu prvního stupně nikterak nereagoval.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z podaného dovolání nevyplývá, že by byl žalobce právně zastoupen. Soud prvního stupně stanovil žalobci ke zvolení právního zástupce a podání řádného dovolání lhůtu v délce 10 dnů ode dne doručení výzvy. Žalobce však ani poté nedoložil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem a v souladu s § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. dovolací řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 13. června 2017
JUDr. Pavel Simon předseda senátu