Plný text
30 Cdo 2549/2025-117
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Jana Kolby a Mgr. Viktora Sedláka v právní věci žalobkyně GMF AQUAPARK PRAGUE, a.s., IČO [IČO], se sídlem [adresa] zastoupené JUDr. Jiřím Velíškem, advokátem se sídlem [adresa] proti žalované České republice – Ministerstvu financí, se sídlem [adresa] o zaplacení 6 867 568 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 30 C 145/2024, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 3. 2025, č. j. 36 Co 69/2025-89, takto:
Věc vedená u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 2549/2025 se postupuje velkému senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu.
Odůvodnění:
1. Tříčlenný senát soudního oddělení č. 30, který měl podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu dovolání žalobkyně projednat a rozhodnout o něm, dospěl k závěru, že je nutné odchýlit se od dosavadní judikatury Nejvyššího soudu (prezentované rozsudky ze dne 28. 8. 2008, sp. zn. 25 Cdo 1233/2006, ze dne 20. 10. 2016, sp. zn. 25 Cdo 2858/2015, ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. 30 Cdo 1300/2016, ze dne 28. 7. 2021, sp. zn. 30 Cdo 1409/2021, a ze dne 9. 9. 2025, sp. zn. 25 Cdo 600/2024), z níž vyplývá, že ušlý zisk je dán rozdílem mezi celkovým příjmem a náklady potřebnými k dosažení tohoto příjmu, bez ohledu na to, zda tyto náklady byly poškozeným skutečně vynaloženy či nikoliv, resp. že výše náhrady ušlého zisku se určuje rozdílem mezi předpokládaným ziskem a náklady, které by bylo třeba na jeho dosažení vynaložit. Vynaložil-li poškozený určité náklady, jež by sice k dosažení příjmů z podnikání sloužit mohly, avšak v důsledku škodní události k tomu nesloužily a příjmem z podnikatelské činnosti nebyly uhrazeny, jde dle uvedené judikatury o skutečnou škodu.
2. Podle předkládajícího senátu ušlý zisk je ve smyslu právním (§ 2952 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) vše, co poškozenému v důsledku škodní události ušlo (tedy vše, co by za běžného, pravděpodobného běhu událostí přijal do svého majetku, příp. o co by se zmenšily jeho dluhy, ale v důsledku škodní události se tak nestalo) s eventuálním odečtením toho, co v důsledku škodní události poškozený ušetřil nebo ušetřit mohl. Naproti tomu skutečná škoda zahrnuje toliko zmenšení dosavadního jmění (zmenšení majetku či nárůst dluhů), ke kterému došlo až v důsledku škodní události a nebýt škodní události, tak by k němu nedošlo. Skutečná škoda tak nezahrnuje výdaje vynaložené za účelem rozšíření majetku či snížení dluhů nebo výdaje, které by byly vynaloženy tak jako tak.
3. Z toho důvodu rozhodl tříčlenný senát soudního oddělení č. 30 podle § 20 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, o postoupení věci k rozhodnutí velkému senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. 11. 2026
Mgr. Vít Bičák předseda senátu