Plný text
30 Cdo 2953/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem v právní věci žalobkyně J. S., zastoupené Mgr. Vadimem Rybářem, advokátem se sídlem v [adresa] proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení 230 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 42 C 196/2010, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 9. 2014, č. j. 72 Co 274/2014 - 205, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 25. 11. 2013, č. j. 42 C 196/2010 – 182, ve spojení se v záhlaví uvedeným rozsudkem odvolacího soudu bylo zamítavě rozhodnuto o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 230 000 Kč, zároveň bylo konstatováno, že bylo porušeno právo žalobkyně na projednání věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 51 E 989/2001 v přiměřené lhůtě.
Proti posledně uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně dovolání prostřednictvím právního zástupce, který jí byl ustanoven usnesením soudu prvního stupně ze dne 20. 1. 2016, č. j. 42 C 196/2010 – 253, které nabylo právní moci dne 9. 2. 2016. Ustanovený právní zástupce pak dovolání podal dne 12. 5. 2016.
Dovolání je možno podat proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 o. s. ř.), a to ve lhůtě do 2 měsíců od doručení napadaného rozhodnutí. Pokud je dovolání stiženo vadami (§ 241 a 241a o. s. ř.), je nutno je odstranit v uvedené lhůtě (§ 241b odst. 3 o. s. ř.). Požádal-li však dovolatel před uplynutím uvedené lhůty o ustanovení zástupce (§ 30 o. s. ř.), běží lhůta znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
S ohledem na shora uvedené je nutno konstatovat, že dovolání bylo podáno opožděně (lhůta marně uplynula dne 9. 4. 2016), přičemž zmeškání této lhůty nelze prominout (§ 240 odst. 2 o. s. ř.).
Nejvyššímu soudu tak nezbylo než dovolání žalobkyně podle § 243c odst. 3 věty první o. s. ř. ve spojení s § 218a o. s. ř. jako opožděné odmítnout, když tak v rozporu s § 241b odst. 1 a § 208 odst. 1 o. s. ř. neučinil již soud prvního stupně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2016, sp. zn. 29 Cdo 2983/2016).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o. s. ř).
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. června 2017
JUDr. František Ištvánek předseda senátu