Plný text
30 Cdo 3115/2020-51
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Davidem Vláčilem ve věci nejasného podání žalobce M. S., narozeného XY, bytem XY, vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 39 Nc 295/2019, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. 9. 2019, č. j. 44 Co 270/2019-20, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Brně usnesením ze dne 6. 6. 2019, č. j. 39 Nc 295/2019-12, odmítl pro neprojednatelnost nejasné podání žalobce ze dne 2. 10. 2018 (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).
K odvolání žalobce bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno usnesením Krajského soudu v Brně (dále jen „odvolací soud“) ze dne 13. 9. 2019, č. j. 44 Co 270/2019-20.
Uvedené usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním (č. l. 23), při jehož podání nebyl zastoupen advokátem.
Usnesením soudu prvního stupně ze dne 17. 9. 2020, č. j. 39 Nc 295/2019-49, byl žalobce vyzván, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Žalobce však ve stanovené lhůtě (a ani později) nedostatek povinného zastoupení neodstranil.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by žalobce byl právně zastoupen. Žalobce neprokázal a ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že o žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro dovolací řízení již bylo v rámci daného řízení negativně rozhodnuto, a to usnesením soudu prvního stupně ze dne 8. 1. 2020, č. j. 39 Nc 295/2019-32, které bylo k odvolání žalobce potvrzeno usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 23. 23. 2020, č. j. 44 Co 31/2020-37.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. 10. 2020
JUDr. David Vláčil pověřený člen senátu