Plný text
30 Cdo 3149/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem ve věci žalobce B. V., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v [adresa] náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 20 C 91/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 4. 2017, č. j. 22 Co 52/2017 - 79, takto:
I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Žalobce podal dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 8. 2016, č. j. 22 Co 174/2016 - 60, a zároveň požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. O této žádosti bylo zamítavě rozhodnuto usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 30. 11. 2016, č. j. 20 C 91/2014 - 68, ve spojení s v záhlaví specifikovaným usnesením Městského soudu v Praze. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 3. 5. 2017, č. j. 20 C 91/2014 - 82, byl žalobce vyzván, aby si pro podání dovolání zvolil svým zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání ve smyslu § 241 o. s. ř. Uvedená vada nebyla ve stanovené lhůtě odstraněna.
Dovolací soud při zvážení podání dovolatele ve světle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015, dospěl k závěru, že s ohledem na obsah spisu a žalobcova kusá tvrzení o jeho majetkových poměrech nejsou splněny zákonné podmínky pro ustanovení zástupce a dovolateli zástupce neustanovil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o. s. ř).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.