Plný text
30 Cdo 3198/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. B. D. v právní věci žalobkyně J. Š., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem [adresa] o náhradu škody a o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 28 C 28/2015, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 1. 2016, č. j. 30 Co 355/2015-45, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví uvedeným rozsudkem potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 29. 6. 2015, č. j. 28 C 28/2015-28, jímž byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 270 448,69 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody (ve výši 50 448,69 Kč) a zadostiučinění za nemajetkovou újmu (ve výši 220 000 Kč), které jí měly vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 27 K 27/2001. Současně odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně včasné dovolání, při jehož podání nebyla zastoupena advokátem. Soud prvního stupně proto žalobkyni usnesením ze dne 29. 4. 2016, č. j. 28 C 28/2015-50, vyzval, aby si ve lhůtě dvaceti dnů zvolila zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podala dovolání. Pro případ, že nedostatek povinného zastoupení neodstraní, byla žalobkyně poučena, že dovolací soud dovolací řízení zastaví. Žalobkyně však na výzvu soudu prvního stupně nijak nereagovala.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle § 241 odst. 1 o. s. ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem.
Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by žalobkyně jako dovolatelka byla právně zastoupena. Žalobkyně neprokázala ani netvrdila, že je zastoupena advokátem nebo že má sama právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně nesplnila zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2, části věty před středníkem, a § 104 odst. 2, věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 13. prosince 2016
JUDr. B. D. pověřený člen senátu