Plný text
30 Cdo 343/2022-66
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. T. P. v právní věci žalobce P. B., narozeného XY, bytem [adresa] proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem [adresa] o 2 381 900 Kč, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 7 C 174/2020, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice ze dne 6. 9. 2021, č. j. 27 Co 230/2021-60, t akto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Pardubicích jako soud prvního stupně usnesením ze dne 2. 6. 2021, č. j. 7 C 174/2020-54, zastavil řízení o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice, ze dne 29. 9. 2020, č. j. 18 Co 223/2020-32 (výrok I) a současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka Pardubice (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalobce v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I usnesení odvolacího soudu) a vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu). Proti tomuto usnesení podal žalobce včas dovolání.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce, ani přes výzvu soudu prvního stupně, neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.)
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 2. 2022
JUDr. T. P. pověřený člen senátu