Plný text
30 Cdo 3630/2022-191
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl pověřenou členkou senátu JUDr. H. P. Wincorovou v právní věci žalobkyně L. V., nar. XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Lucií Tycovou Rambouskovou, advokátkou se sídlem [adresa] proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem [adresa] jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem [adresa] o omluvu a zaplacení částky 30 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 26 C 231/2021, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 6. 2022, č. j. 21 Co 167/2022-130, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 10. 3. 2022, č. j. 26 C 231/2021-88, zamítl žalobu o omluvu v uvedeném znění i o zaplacení částky 30 000 Kč (výrok I) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 900 Kč (výrok II).
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 22. 6. 2022, č. j. 21 Co 167/2022-130, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 300 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu).
Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně včasným dovoláním, a to výrok I rozsudku odvolacího soudu v části, kterou byl potvrzen výrok I rozsudku soudu prvního stupně ohledně zamítnutí nároku na omluvu, následně vzala žalobkyně podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 12. 1. 2023 dovolání v plném rozsahu zpět.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Nejvyšší soud přihlédl ke zpětvzetí dovolání a dovolací řízení zastavil podle § 243c odst. 3 věty druhé o. s. ř.
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud rozhodl podle § 243c odst. 3 věty první o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. a zavázal žalobkyni, která vzala podané dovolání zcela zpět, čímž z procesního hlediska zavinila zastavení dovolacího řízení, k náhradě nákladů dovolacího řízení vzniklých žalované v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání a vyjádření k doplnění dovolání, která nebyla sepsána advokátem, neboť žalovaná nebyla v dovolacím řízení zastoupena advokátem a nedoložila výši svých hotových výdajů. Žalované tedy byla přiznána paušální náhrada hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za dva úkony ve výši 300 Kč za jeden úkon [§ 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.], tj. v celkové výši 600 Kč.
Na soudu prvního stupně nyní bude, aby v souladu s § 10 odst. 3 a 5 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl o vrácení poměrné části zaplaceného soudního poplatku z dovolání žalobkyni.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 17. 1. 2023
JUDr. H. P. Wincorová pověřená členka senátu