Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnutoKategorie E - rutinníObčanské

Ústavní stížnost II. ÚS 2260/15 (podána 27. 7. 2015): odmítnuto (usnesení ze dne 15. 9. 2015).

Spisová značka

30 Cdo 3668/2014

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 2015-04-22Zpravodaj: JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.ECLI:CZ:NS:2015:30.CDO.3668.2014.1
Další údaje
Předmět řízení: Přípustnost dovoláníSenát: JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. (předseda), JUDr. Františka Ištvánka, JUDr. Pavla Simona

Související judikatura

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (3) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

30 Cdo 3668/2014

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Pavla Simona v právní věci žalobce V. G., zastoupeného JUDr. Ivem Palkoskou, advokátem se sídlem v [adresa] proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, identifikační číslo osoby [IČO], se sídlem [adresa] o zaplacení částky 185.303,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu v Praze 2, pod sp. zn. 11 C 70/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. května 2014, č.j. 54 Co 144/2014-105, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce proti výroku I. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. května 2014, č.j. 54 Co 144/2014-105, v části, v níž se potvrzuje výrok I. (imateriální újma) rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 6. prosince 2013, č.j. 11 C 70/2012-90, ve znění opravného usnesení ze dne 8. ledna 2014, č.j. 11 C 70/2012-90, podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť není přípustné, protože směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč (§ 238 odst.1 písm. d) o. s. ř.).

V rozsahu, v němž dovolání směřuje proti výroku I. rozsudku odvolacího soudu, v části, v níž se potvrzuje výrok II. (náhrada škody) rozsudku soudu prvního stupně, není dovolání přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2011, sp. zn. 30 Cdo 2139/2010) a na rozdíl od dovolatele neshledal Nejvyšší soud důvod, pro který by rozhodná právní otázka měla být posouzena jinak.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 22. dubna 2015

JUDr. Lubomír P t á č e k, Ph.D. předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací