Plný text
30 Cdo 39/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a Mgr. Víta Bičáka v právní věci žalobkyně D. K., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v [adresa] částky 15.000.000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 30 C 73/2004, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. července 2014, č. j. 13 Co 308/2014-526, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) řízení o dovolání žalobkyně (dále též „dovolatelka“) proti v záhlaví označenému usnesení Městského soudu v Praze ve smyslu § 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. zastavil, jelikož dovoláním napadeným usnesením odvolací soud zrušil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 4. dubna 2014, č. j. 30 C 73/2004-429 (jímž byla dovolatelce zamítnuta žádost, aby byla osvobozena od soudních poplatků a byl jí ustanoven zástupce z řad advokátů) a předmětné řízení zastavil z důvodu překážky věci rozhodnuté (jelikož dovolatelka podala totožný návrh, v němž neuvádí žádné nové skutečnosti svědčící o změně v jejích majetkových poměrech), sám dovolací soud neshledal na straně dovolatelky podmínky pro ustanovení advokáta (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 38/2017, v němž je zdůrazněno, že v poměrech dovolatelky, za nichž soudy rozhodovaly o jejích předchozích žádostech o ustanovení zástupce z řad advokátů, nedošlo ke změně, což bylo reflektováno i Ústavním soudem v rozhodnutí sp. zn. IV. ÚS 1480/12), dovolatelce – s ohledem na její předchozí podaná dovolání – je nepochybně známo, že v dovolacím řízení musí být zastoupena advokátem, přesto však dovolatelka v tomto řízení advokátem zastoupena není, čímž není splněna zákonem stanovená podmínku povinného zastoupení ve smyslu § 241 o. s. ř., pročež v tomto dovolacím řízení nelze z tohoto důvodu dále pokračovat.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. června 2017
JUDr. Pavel Vrcha předseda senátu