Plný text
30 Cdo 479/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce L. M., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem [adresa] o zaplacení 10 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 31 C 320/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 9. 2015, č. j. 29 Co 276/2015 – 73, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Napadeným usnesením odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení (o dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno dřívější rozhodnutí soudu prvního stupně o zamítnutí žádosti žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů).
Odvolací soud po zjištění, že žalobce není poživatelem žádné dávky od státu (ani dávky pomoci v hmotné nouzi) a že žalobci nebyl přiznán invalidní důchod a není evidován jako uchazeč o zaměstnání, dospěl k závěru, že žalobce nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle § 138 o. s. ř., aby mu mohl být ustanoven zástupce podle § 30 odst. 1 o. s. ř. Vyšel přitom z toho, že předpoklady splňuje ten, kdo reálně není schopen nést náklady soudního řízení bez ohledu na to, zda neschopnost pramení z jeho (chybného) živnostního rozhodnutí či z nenadále jím nezaviněné okolnosti. Bezdůvodně nevyužitá možnost mít v průběhu soudního řízení příjem ze zaměstnání však takovou neschopností není. Z doložených žalobcových tvrzení přitom nelze usoudit, zda žalobce skutečně není schopen dosáhnout příjmu ze zaměstnání (a z jiné výdělečné činnosti) pro nepříznivý zdravotní stav, případně pro nemožnost uplatnit se na trhu práce, či zda bezdůvodně nevyužívá možnosti pro něho relevantního pracovního trhu.
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce včasným dovoláním, v němž se k důvodům napadeného rozhodnutí blíže nevyjádřil.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 4. 1. 2016, č. j. 31 C 320/2014 – 78, odvolatele vyzval, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti shora uvedenému rozhodnutí odvolacího soudu. Současně jej poučil (s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz), že nebude-li do 5 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání a Nejvyšší soud dospěje k závěru, že nejsou splněny podmínky pro ustanovení zástupce z řad advokátů žalobci v řízení o dovolání proti shora uvedenému rozhodnutí odvolacího soudu, dovolací řízení zastaví a dospěje-li k závěru, že jsou zde splněny podmínky pro ustanovení zástupce z řad advokátů, tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví. Dovolatel soud prvního stupně požádal bez bližšího určení o prodloužení stanovené lhůty s odkazem na své sociální poměry a s odůvodněním, že je stanovená lhůta předčasná, neboť teprve po rozhodnutí Nejvyššího soudu je třeba ponechat žadateli dostatečnou časovou lhůtu k zajištění advokáta, a to zejména advokáta stanoveného prostřednictvím České advokátní komory.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací.
Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu § 30 o. s. ř. splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví.
Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§ 104 odst. 2, § 241 a § 241b odst. 2 o. s. ř.) (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015).
Podle § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).
Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Dovolací soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady podle § 30 o. s. ř. pro to, aby dovolateli byl v tomto dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad advokátů. Dovolací soud se ztotožnil se závěrem odvolacího soudu, že žalobce důvody, proč nemá žádné příjmy, neosvědčil, tudíž je ve smyslu § 138 odst. 1 o. s. ř. nelze považovat za zvlášť závažné, odůvodňující výjimečné přiznání osvobození od soudních poplatků.
Jelikož v případě dovolatele nejsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, nelze dovolateli ani ustanovit zástupce pro dovolací řízení podle § 30 o. s. ř.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit dovolateli advokáta pro řízení o dovolání, a kdy dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení (a současně dal najevo, že tak před rozhodnutím Nejvyššího soudu ani učinit nehodlá), Nejvyšší soud podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o jeho dovolání zastavil.
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. dubna 2016
Mgr. Vít Bičák pověřený člen senátu