Usnesení ze dne 28. 1. 2015 (ECLI:CZ:NS:2015:30.CDO.4839.2014.1)
Plný text
30 Cdo 4839/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobkyně BŘECLAV – OBJEKT, spol. s r. o., se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené JUDr. Vojtěškou Burešovou, advokátkou se sídlem [adresa] proti žalované P.R.I. develop, SE, se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené JUDr. Ivanem Peclem, advokátem Advokátní kanceláře Economy JUDr. Pecl a spol., v. o. s., se sídlem [adresa] o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 4 C 41/2011, o dovolání F-Osset, a. s., se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené Mgr. Michalem Dobešem, advokátem se sídlem v [adresa] proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. listopadu 2013, č. j. 14 Co 313/2013-226, takto:
Dovolání se odmítá.
S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Úvodem Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) předesílá, že v tomto dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2013 (viz čl. II., bod 7 zákona č. 404/2012 Sb.) – dále již „o. s. ř.“
Okresní soud v Břeclavi (dále již „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 18. března 2013, č. j. 4 C 41/2011-175, připustil, aby do řízení na místo žalované F-Osset, a. s., se sídlem [adresa] sídlem v [adresa] (dále již „odvolací soud“) usnesením ze dne 8. listopadu 2013, č. j. 14 Co 313/2013-226, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala původně žalovaná F-Osset, a. s. (dále již „dovolatelka“) bez zastoupení advokátem dovolání, které bylo posléze doplněno jejím advokátem s tím, že napadené usnesení odvolacího soudu „závisí na vyřešení právní otázky, a to zda lze z ustanovení § 107 občanského soudního řádu dovozovat, že v případě existence naléhavého právního zájmu na straně původního žalovaného lze pokračovat v řízení jak s novým žalovaným, tak s původním žalovaným, když tato v rozhodování Nejvyššího soudu České republiky dosud nebyla vyřešena.“
Přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. přichází v úvahu jen v řešení té právní otázky (ať již z hmotného či procesního práva), na níž vskutku závisí napadené rozhodnutí odvolacího soudu, tj. kterou odvolací soud jako právně významnou pro své rozhodnutí vyřešil dovolatelem vytýkaným způsobem.
Jak vyplývá z odůvodnění napadeného usnesení odvolacího soudu, dovolatelka usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo připuštěno, aby do řízení na místo dosavadní žalované (nyní dovolatelky) vstoupila nabyvatelka předmětných nemovitostí – nyní shora označená žalovaná, napadla odvoláním s odůvodněním (ve stručnosti shrnuto), že s ohledem na postoj žalobkyně (její neustálé lživé a pomlouvačné vyjadřování vůči dovolatelce) nesouhlasí s postupem dle § 107a odst. 1 o. s. ř., neboť není možné, aby v tomto stavu spor předala nové žalované; chce tedy řízení úspěšně dořešit sama, a proto odvolacímu soudu navrhla, aby zrušil napadené prvoinstanční usnesení a aby bylo v řízení pokračováno s dovolatelkou. Právní otázka, kterou nyní v dovolání dovolatelka vymezila, ovšem odvolacím soudem řešena nebyla. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně totiž zaujal právní názor, že v daném případě byly naplněny podmínky pro postup podle § 107a odst. 1 o. s. ř. a že „žalovaný přitom zcela nedůvodně namítá, že si celou věc rozmyslel a s ohledem na přístup žalobce by chtěl soudní řízení dokončit sám, neboť podmínkou pro vyhovění návrhu žalobce není souhlas žalovaného ani nově navrhovaného žalovaného se změnou účastenství na žalovaní straně a žalobce zcela důvodně poukazuje na to, že kromě této zcela nedůvodné námitky žalovaný žádné právně relevantní skutečnosti proti tomuto postupu soudu I. stupně v odvolání neuvádí.“
Z uvedeného je zřejmé, že podmínky přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř. splněny nebyly; Nejvyšší soud proto dovolání dovolatelky podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů řízení, včetně nákladů vzniklých účastníkům v dovolacím řízení, rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 243b, § 224 odst. 1 a 151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. ledna 2015
JUDr. Pavel Vrcha předseda senátu
Usnesení ze dne 28. 1. 2015 (ECLI:CZ:NS:2015:30.CDO.4839.2014.3)
Plný text
30 Cdo 4839/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Vrchou v právní věci žalobkyně BŘECLAV – OBJEKT, spol. s r. o., se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené JUDr. Ivanem Peclem, advokátem Advokátní kanceláře Economy JUDr. Pecl a spol., v. o. s., se sídlem [adresa] proti žalované P.R.I. develop, SE, se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené JUDr. Milanem Švejdou, Ph.D., advokátem se sídlem v [adresa] sp. zn. 4 C 41/2011, o dovolání F-Osset, a. s., se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené Mgr. Michalem Dobešem, advokátem se sídlem v [adresa] proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. listopadu 2013, č. j. 14 Co 313/2013-226, takto:
Záhlaví usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. ledna 2015, č. j. 30 Cdo 4839/2014-341, opravuje se v údajích o zástupcích žalobkyně a žalované tak, že označení zástupce žalobkyně správně zní: „zastoupené JUDr. Ivanem Peclem, advokátem Advokátní kanceláře Economy JUDr. Pecl a spol., v. o. s., se sídlem [adresa] “, a označení zástupce žalované správně zní: „zastoupené JUDr. Milanem Švejdou, Ph.D., advokátem se sídlem v Brně, Dřevařská 12.“
Odůvodnění:
Usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. ledna 2015, č. j. 30 Cdo 4839/2014-341, bylo dovolání F-Osset, a. s., se sídlem shora, odmítnuto. V záhlaví usnesení však byli nesprávně uvedeni zástupci žalobkyně a žalované.
Protože jde o chyby v psaní, Nejvyšší soud dle § 164 o. s. ř. přistoupil k vydání tohoto opravného usnesení, jímž opravil předmětné usnesení způsobem, jak se podává z výroku tohoto usnesení.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. března 2015
JUDr. Pavel Vrcha předseda senátu