Plný text
30 Cdo 511/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Pavla Vrchy, v právní věci žalobce JUDr. et Ing. P. G., Ph.D., proti žalovaným označeným: 1) Ing. V. K., 2) JUDr. V. C., 3) JUDr. J. P., 4) Mgr. R. J., 5) JUDr. M. V., 6) JUDr. T. N., 7) JUDr. P. S., 8) České republice, zastoupené Kanceláří prezidenta republiky, Praha 1, Pražský hrad, 9) JUDr. M. K., 10) České republice, zastoupené Ministerstvem spravedlnosti, se sídlem [adresa] 1) České republice, zastoupené Ministerstvem vnitra, se sídlem v [adresa] 2) JUDr. D. S., 13) JUDr. J. L., 14) Advokátní kanceláři Kříž a Bělina, s.r.o., Praha 1, Dlouhá 13, IČ [IČO], 15) JUDr. J. K., 16) „všem žalovaným Úředním osobám dle § 127 TZ se stálým pracovištěm u Vrchního soudu v Praze“, Praha 4, nám. Hrdinů 1300, 17) „všem žalovaným úředním osobám dle § 127 TZ se stálým pracovištěm na Krajském soudu v Praze“, Praha 5, nám. Kinských 5, a 18) „všem žalovaným úředním osobám dle § 127 TZ se stálým pracovištěm na Městském soudu v Praze“, Praha 1, Spálená 2, agenda občanskoprávní, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 66 C 61/2010, o „adhezní žalobě na ochranu osobnosti Soudcovské funkce Městského soudu v Praze s odškodněním 400.000.000,- Kč s příslušenstvím“, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. září 2012, č.j. 1 Co 125/2012-88, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o.s.ř.):
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 4. září 2012, č.j. 1 Co 125/2012-88, podle ustanovení § 207 odst. 1 o.s.ř. zastavil v důsledku zpětvzetí odvolání opatrovníkem žalobce v označené věci odvolací řízení proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. dubna 2012, č.j. 66 C 61/2010-78, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Toto usnesení odvolacího soudu napadl žalobce vlastnoručně sepsaným dovoláním. K dovolání nebylo podáno vyjádření.
Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného do 31. prosince 2012.
Dovolání žalobce proti uvedenému usnesení Vrchního soudu v Praze, kterým bylo zastaveno odvolací řízení, není přípustné podle žádného z ustanovení § 236 až § 239 o.s.ř. upravujících předpoklady přípustnosti dovolání proti rozhodnutím odvolacích soudů. Nejvyšší soud ČR proto dovolání žalobce podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. z důvodu jeho nepřípustnosti odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn § 243b odst. 5 věty první o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1 a § 151 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce nemá na jejich náhradu nárok, zatímco žalobcem označeným žalovaným v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 28. února 2013
JUDr. Pavel Pavlík, v. r. předseda senátu