30 Cdo 56/2026

Plný text

30 Cdo 56/2026-28

USNESENÍ

JUDr. J. K. a JUDr. H. P. Wincorové v právní věci žalobce V. S., zastoupeného JUDr. Radkou Buzrlovou, advokátkou, se sídlem [adresa] proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem [adresa] o zaplacení částky 2 000 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 11 C 156/2025, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2025, č. j. 20 Co 317/2025-15, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

1. Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 3. 9. 2025, č. j. 11 C 156/2025-6, odmítl žalobu ze dne 24. 7. 2025, došlou soudu dne 28. 7. 2025, ve znění doplnění ze dne 6. 8. 2025 (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

2. Městský soud v Praze jako soud odvolací v záhlaví označeným usnesením usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I usnesení odvolacího soudu) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu).

3. Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce v plném rozsahu včasným dovoláním, kterým se domáhal, aby Nejvyšší soud změnil napadené usnesení odvolacího soudu tak, že žalobě se vyhovuje. Nejvyšší soud toto dovolání podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, jako nepřípustné odmítl.

4. Podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. není dovolání podle § 237 o. s. ř. přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.

5. Námitka žalobce, že soudy nesprávně odmítly jeho žalobu ze dne 24. 7. 2025, doplněnou podáním ze dne 6. 8. 2025, nemůže založit přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. Závěr odvolacího soudu, že žaloba i přes její doplnění po řádném poučení soudem prvního stupně je pro svou nesrozumitelnost a absenci základních náležitostí neprojednatelná (žalobce ji nedoplnil ani v rámci podaného odvolání), je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, včetně judikatury, na kterou odkazuje žalobce v dovolání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. 32 Odo 315/2004, ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 30 Cdo 442/2017, a ze dne 20. 4. 2017, sp. zn. 33 Cdo 3846/2016, dále pak např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2012, sp. zn. 28 Cdo 267/2012, nebo ze dne 21. 11. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1834/2013).

6. K případným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, včetně žalobcem namítaného nepředložení žaloby žalované a nepřezkoumatelnosti napadeného usnesení, dovolací soud přihlíží pouze tehdy, je-li dovolání přípustné (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). Pro úplnost si dovoluje Nejvyšší soud uvést, že vadná žaloba ani usnesení o jejím odmítnutí se nedoručuje ostatním účastníkům řízení, pokud se o podání nedozvěděli, jako v této věci.

7. Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 2. 2026

JUDr. Pavel Simon předseda senátu

Plný text

30 Cdo 56/2026

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce V. S., zastoupeného JUDr. Radkou Buzrlovou, advokátkou se sídlem [adresa] proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem [adresa] o zaplacení částky 2 000 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 11 C 156/2025, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2025, č. j. 20 Co 317/2025-15, takto:

Záhlaví usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2026, č. j. 30 Cdo 56/2026-28, se opravuje tak, že „Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Jana Kolby a JUDr. Hany Poláškové Wincorové“.

Odůvodnění:

V záhlaví označeného rozhodnutí došlo k neúplnému uvedení členů senátu, který v dané věci rozhodoval.

Podle § 164 o. s. ř. předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.

Protože jde o zjevnou nesprávnost v záhlaví rozhodnutí, bylo rozhodnuto předsedou senátu tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí (§ 164, § 167 odst. 2, § 243b o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. 3. 2026

JUDr. Pavel Simon předseda senátu