Plný text
30 Cdo 753/2021-220
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. D. V. v právní věci žalobce P. R., nar. XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem [adresa] o 1 700 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 31 C 31/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 2018, č. j. 58 Co 363/2018-79, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 4. 9. 2018, č. j. 31 C 31/2016-72, kterým bylo zastaveno řízení o odvolání z důvodu nezaplacení soudního poplatku a rozhodnuto o nákladech řízení (výrok I usnesení odvolacího soudu). Dále odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání ze dne 7. 1. 2019 (č. l. 119) při jehož podání nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání. Žalobce zároveň požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení a o osvobození od soudních poplatků. O této žádosti bylo rozhodnuto usnesením soudu prvního stupně ze dne 9. 10. 2020, č. j. 43 C 26/2019-73, tak, že se žalobci osvobození od soudních poplatků nepřiznává a zástupce z řad advokátů se mu pro dovolací řízení neustanovuje, což následně potvrdil i soud odvolací usnesením ze dne 24. 11. 2020, č. j. 58 Co 376/2020-200.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 2. 2019 (viz čl. IV a XII zákona č. 287/2018 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 3. 2021
JUDr. D. V. pověřený člen senátu