Plný text
30 Cdo 775/2023-119
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., a Mgr. Viktora Sedláka v právní věci žalobkyně TIENDE, s. r. o., IČO [IČO], se sídlem [adresa] zastou-pené Mgr. Daliborem Šlaufem, advokátem se sídlem [adresa] proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem [adresa] jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem [adresa] o zaplacení částky 30 777 539 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 26 C 50/2021, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2022, č. j. 13 Co 152/2022-98, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 8. 3. 2022, č. j. 26 C 50/2021-69, zamítl žalobu žalobce na zaplacení částky 30 777 539 Kč s příslušenstvím (výrok I) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 1 500 Kč (výrok II).
Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 600 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu).
Žalobkyně se domáhala zaplacení výše uvedené částky jako náhrady škody, která jí měla být způsobena nesprávným úředním postupem Obvodního soudu pro Prahu 1, jenž ve věci vedené pod sp. zn. 24 C 128/2002 nerozhodl o návrhu žalobkyně společnosti THEMOS s. r. o. na vstup společnosti CLARTÉ République Tchéque, a. s. (právní předchůdkyně žalobkyně v této věci) do řízení, a tím byla této odňata možnost domáhat se svého nároku proti žalované společnosti Národní divadlo.
Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně včasným dovoláním. Nejvyšší soud však toto dovolání podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl.
Dovolání není dle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. přípustné v rozsahu, jímž bylo napadeným rozsudkem odvolacího soudu rozhodnuto o nákladech řízení.
Odvolací soud se při řešení otázky, co je v dané věci „odpovědnostním titulem“ (zda nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup), neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, pokud uzavřel, že případné chybné posouzení účastenství (připuštění zpětvzetí návrhu podle § 107a o. s. ř.) nepředstavuje nesprávný úřední postup, neboť se projevilo ve výsledku soudního řízení – v rozhodnutí o zastavení řízení v důsledku zpětvzetí žaloby (obecně k rozlišování nesprávného úředního postupu a nezákonného rozhodnutí srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon 129/97, k chybnému posouzení účastenství srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2005, sp. zn. 25 Cdo 40/2005, a konkrétně ve vztahu k návrhu podle § 107a o. s. ř. srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2012, sp. zn. 29 Cdo 2778/2010).
Zbylé námitky žalobkyně (zda je nesprávným úředním postupem, že soud byl po dlouhou dobu nečinný a nerozhodl o návrhu účastníka podle § 107a o. s. ř., že následně vyhověl podanému zpětvzetí návrhu účastníka učiněného podle § 107a o. s. ř., že řízení zastavil bez předchozího rozhodnutí o návrhu podle § 107a o. s. ř., a zda lze vzít návrh účastníka řízení podle § 107a o. s. ř. zpět) se týkají otázek, na jejichž vyřešení napadené rozhodnutí nezávisí (odvolací soud na jejich řešení své rozhodnutí nezaložil, srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 2 Cdon 808/97, uveřejněné pod číslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Odkazuje-li žalobkyně na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 2. 2020, sp. zn. 30 Cdo 1292/2019, tak přehlíží, že v něm byly posuzovány jiné otázky, na kterých však rozhodnutí odvolacího soudu v této věci nezáviselo – odvolací soud vyšel z právního posouzení, že se nejedná o nárok z nesprávného úředního postupu.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 7. 2023
Mgr. Vít Bičák předseda senátu