Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníProcesníKategorie E - rutinníProcesní

Spisová značka

30 Nd 182/2016

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 14. 6. 2016Zpravodaj: JUDr. František IštvánekECLI:CZ:NS:2016:30.ND.182.2016.1
Další údaje
Předmět řízení: Přikázání věci (delegace)Senát: JUDr. Františka Ištvánka (předseda), Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Pavla Simona

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (3) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

30 Nd 182/2016

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Pavla Simona v právní věci žalobce Ing. P. F., zastoupeného JUDr. Igorem Velebou, advokátem, se sídlem v [adresa] proti žalované Fakultní nemocnici v Motole, identifikační číslo osoby [IČO], se sídlem [adresa] o zaplacení 4 514 043 Kč, k návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, takto:

Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 15 C 125/2016 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Ostravě.

Odůvodnění:

Žalobou podanou dne 20. 4. 2016 se žalobce domáhá zaplacení shora uvedené částky jako náhrady újmy při ublížení na zdraví.

Spolu s žalobou podal žalobce návrh podle § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, aby věc byla „s ohledem na aktuální zdravotní stav žalobce – trvalé poškození míchy v úrovni C Th přechodu s klinickým nálezem ochrnutí dolních končetin a inkontinenci a s tím spojenou sníženou mobilitu“ přikázána z důvodu vhodnosti k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Ostravě, „ke kterému by měl žalobce vzhledem ke svému bydlišti výrazně jednodušší přístup než k soudu v Praze.“

Žalovaná, která žalobou uplatněný nárok neuznává, uvedla, že s návrhem nesouhlasí, neboť „právo na zákonného soudce je jedním z pilířů práva na spravedlivý proces garantovaného na ústavní i mezinárodněprávní úrovni. Právní úprava delegaci dle § 12 odst. 2 občanského soudního řádu považuje za výjimečnou. Z podání žalobce není nijak zřejmé v čem vhodnost delegace … spatřuje, ani takovou vhodnost žalobce nijak nedokládá… Zdravotní stav žalobce nemůže sám o sobě a priori představovat naplnění kritéria vhodnosti…“ Žalovaná poukázala, že žalobce je zastoupen advokátem se sídlem v Brně, přičemž účast žalobce u jednání soudu není z procesního hlediska nutná. Z hlediska dosažitelnosti důkazů bude třeba jako svědky vyslechnout lékaře žalované a i do originálu zdravotní dokumentace bude případně znalec nahlížet u žalované. Za významné přitom považuje i hledisko ekonomiky soudního řízení a nákladů účastníků. Žalovaná rovněž poukázala, že z žalobcem předložených dokumentů vyplývá, že si poskytovatele rehabilitační péče zvolil v Praze. Žalovaná poskytla žalobci zdravotní služby v daném místě, přičemž žalobce jako pacient má právo volby poskytovatele zdravotních služeb. Obvodní soud pro Prahu 5 může využít institut dožádání podle § 39 o. s. ř., přičemž přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě by přineslo mnohem vyšší pravděpodobnost potřeby využít institut dožádání.

Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.

Tyto důvody vhodnosti musí být takové povahy, aby z nich jednoznačně plynulo, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. Při posuzování podmínek delegace věci a podmínek vhodnosti má pak zásadní význam i stanovisko účastníků řízení. Nelze rovněž nezdůraznit, že postup podle § 12 odst. 2 o. s. ř. je výjimkou ze zásady, že řízení koná soud, jehož příslušnost je určena zákonem a kterou je právě proto, že jde o výjimku, nutno vykládat restriktivně.

Z tohoto důvodu se musí skutečnosti, které jsou podkladem pro delegaci, vyznačovat určitou mimořádností. Okolnost, že účastník řízení nemá bydliště v obvodu místně příslušného soudu, je spíše běžná a nemůže zásadně sama o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu, byť by s ohledem na zdravotní omezení účastníka byl pro něj jiný soud dostupnější. K takovým poměrům účastníka řízení lze při rozhodování o delegaci vhodné přihlédnout jedině za situace, kdy by takové rozhodnutí nebylo na úkor dalších účastníků řízení. V daném případě žalovaná s přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě nesouhlasí, přičemž je zřejmé, že by to pro ni nepochybně bylo spojeno s výrazně vyššími náklady řízení. Osobní účast u jednání soudu je jistě právem žalobce, nicméně z procesního hlediska není nezbytná. Krom toho nelze přehlédnout, že důkazní prostředky (zejména žalobcem navrhované výslechy svědků) jsou dostupnější právě u místně příslušného Obvodního soudu pro Prahu 5 a ani z hlediska v tuto chvíli očekávatelných nákladů řízení nepředstavuje projednání věci u Okresního soudu v Ostravě žádnou zřetelnou výhodu.

Vzhledem k výše uvedenému neshledal Nejvyšší soud důvod pro přikázání věci k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Ostravě, návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. jinému soudu nepřikázal.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. 6. 2016

JUDr. František Ištvánek předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací