Plný text
30 Nd 222/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Františka Ištvánka ve věci žalobkyně Erste Bank der oesterreichischen Sparkassen AG, se sídlem ve [adresa] zastoupené JUDr. Jiřím Jestřábem, advokátem se sídlem v [adresa] proti žalované I. H., o návrhu na soudní prodej zástavy, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 10 C 35/2014, o určení místní příslušnosti podle § 11 odst. 3 o. s. ř. takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 10 C 35/2014 projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi.
Odůvodnění:
Okresnímu soudu v Břeclavi byla dne 18. 3. 2014 doručena žaloba, kterou se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí nařizujícího soudní prodej zástavy (nemovitostí žalované blíže specifikovaných v žalobě) k uspokojení pohledávky žalobkyně jako zástavní věřitelky. Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 7. 5. 2014, č. j. 10 C 35/2014 – 55, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci uvedeného usnesení bude věc postoupena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“.
V odůvodnění Okresní soud v Břeclavi uvedl, že žalobkyně coby zahraniční obchodní společnost se sídlem v Rakouské republice nemá v České republice obecný soud ve smyslu ustanovení § 85 odst. 3 o. s. ř., a tudíž nelze určit místní příslušnost podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále jen „z. ř. s.“.
Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle odstavce § 2 písm. n) z. ř. s. tento zákon upravuje rovněž řízení o soudním prodeji zástavy.
Podle § 4 odst. 1 z. ř. s. je pro řízení příslušný obecný soud osoby, v jejímž zájmu se řízení koná, nestanoví-li tento zákon jinak.
Podle § 85 odst. 3 o. s. ř. je obecným soudem právnické osoby okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.
Podle ustanovení § 86 odst. 3 o. s. ř. lze proti zahraniční osobě podat žalobu (návrh na zahájení řízení) i u soudu, v jehož obvodu je v České republice umístěn její závod nebo organizační složka jejího závodu.
Místně příslušným pro řízení o soudním prodeji zástavy je podle § 4 odst. 1 z. ř. s. obecný soud žalobkyně, v jejímž zájmu se řízení koná (v jejím zájmu je nařízení soudního prodeje zástavy, ze kterého má být uspokojena pohledávka žalobkyně proti žalované). Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně nemá v České republice sídlo; soudu se nepodařilo zjistit, že by žalobkyně v České republice měla závod nebo organizační složku závodu. Obecný soud žalobkyně podle příslušných ustanovení o. s. ř. tedy nelze zjistit a podmínky místní příslušnosti chybějí.
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud přistoupil k určení místně příslušného soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. S přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení vyjádřené v ustanovení § 6 o. s. ř. určil Nejvyšší soud místně příslušným pro projednání a rozhodnutí výše označené věci Okresní soud v Břeclavi, u nějž bylo řízení zahájeno. V obvodu tohoto soudu se navíc nacházejí předmětné nemovitosti, jejichž soudní prodej má být nařízen,
a podle obsahu spisu se zde nachází rovněž bydliště žalované.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. prosince 2014
JUDr. Pavel Simon předseda senátu