Plný text
30 Nd 326/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobce J. P., zastoupeného Mgr. Michalem Klusákem, advokátem se sídlem [adresa] a, proti žalované STARLIFE s. r. o., se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené Mgr. Janou Krupičkovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Divadelní 3/a, o zrušení rozhodčího nálezu, vedené u Okresního soudu Plzeň – město pod sp. zn. 36 C 297/2013, o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu, takto: Věc vedená u Okresního soudu Plzeň – město pod sp. zn. 36 C 297/2013, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Šumperku.
Odůvodnění:
Dne 23. srpna 2013 podal žalobce u Okresního soudu Plzeň – město (neúplnou) žalobu, jíž se domáhá zrušení označeného rozhodčího nálezu.
Žalobci byl pro zastupování v řízení ustanoven advokát shora, který v zastoupení žalobce podal dne 9. září 2014 v elektronické podobě návrh na přikázání věci Okresnímu soudu v Šumperku, „a to vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný se zdržuje v okresu Šumperk a nemá prostředky na cestování k Okresnímu soudu Plzeň – město.“
Žalovaná ve svém písemném vyjádření k učiněnému návrhu žalobce vyslovila nesouhlas s delegací vhodnou. Uvedla, že kromě samotné nedůvodnosti návrhu má navíc i za to, že případná delegace soudu v této věci by pro žabce v případě jeho neúspěchu ve věci mohla znamenat naopak další navýšení jeho nákladů s tímto řízením spojených. Žalovaná navrhla, aby návrh žalobce na delegaci vhodnou soud zamítl a řízení bylo nadále vedeno u Okresního soudu Plzeň – město, který je v této věci soudem věcně i místně příslušným.
Okresní soud Plzeň – město věc předložil podle § 12 odst. 3 o. s. ř. Nejvyššímu soudu České republiky (dále již „Nejvyšší soud“) k rozhodnutí.
Návrh je zjevně nedůvodný.
Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
Podle § 12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Důvody vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do ústavně zaručené zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. Nejvyšší soud např. v usnesení ze dne 22. června 2005, sp. zn. 20 Nd 105/2005 (které je veřejnosti přístupné na webových stránkách Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz) vyložil a odůvodnil právní názor, že vzdálenost bydliště účastníka (zástupce) od sídla procesního soudu a jeho nepříznivý zdravotní stav samy o sobě přikázání věci jinému soudu neodůvodňují, je-li k dispozici institut dožádání (kdy účastník může být vyslechnut soudem jiným než procesním).
Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do citovaného ústavního principu. O takový případ se v dané věci ovšem nejedná, neboť okolnosti tohoto případu nejsou natolik zásadní, aby v ní bylo bez dalšího možno spatřovat důvod k přikázání věci z důvodu vhodnosti. Nepříznivá sociální (finanční) situace žalobce a s ní dle žalobce spojené obtíže nemohou být důvodem, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Šumperku, neboť žalobce se jednání u Okresního soudu Plzeň – město může účastnit prostřednictvím advokáta, který mu byl usnesením posledně uvedeného soudu ze dne 10. července 2014, č. j. 36 C 297/2013-98, pro zastupování v tomto řízení ustanoven, přičemž jeho případný výslech jako účastníka řízení může být proveden prostřednictvím dožádaného soudu (§ 39, § 122 odst. 2 o. s. ř.). Ekonomická zátěž spojená s dosažením k místně příslušnému soudu by se v případě přikázání věci Okresnímu soudu v Šumperku pouze přesunula ze žalobce na žalovanou, takže v konečném důsledku by takto realizovaná delegace nemohla vést k celkovým úsporám na nákladech řízení účastníků.
S přihlédnutím k názoru žalované, ze kterého vyplývá, že s navrhovanou delegací nesouhlasí, proto Nejvyšší soud návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Šumperku z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. tomuto soudu nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. října 2014
JUDr. Pavel Vrcha předseda senátu