Plný text
30 Nd 38/2018-
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Pavla Simona a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobkyně VICTORIA, a. s., identifikační číslo osoby [IČO], se sídlem [adresa] zastoupené JUDr. Josefem Haščákem, Ph.D., advokátem, se sídlem v [adresa] proti žalovanému J. Š., o zaplacení 4.800.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 Cm 194/2010, o námitce podjatosti, takto:
Námitka podjatosti soudců Nejvyššího soudu JUDr. Filipa Cilečka, JUDr. P. G. a JUDr. P. Š. ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 29 Cdo 2028/2016 se odmítá.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud jako soud dovolací rozsudkem ze dne 9. 11. 2017, sp. zn. 29 Cdo 2028/2016, zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 10. 2015, č. j. 6 Cmo 256/2015-525, jakož i rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2015, č. j. 4 Cm 194/2010-422, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
V podání ze dne 1. 2. 2018, doručeném Nejvyššímu soudu dne 2. 2. 2018, uplatnil žalovaný námitku podjatosti proti soudcům Nejvyššího soudu JUDr. Filipu Cilečkovi, JUDr. P. G. a JUDr. P. Š., kteří jako členové senátu 29 Cdo uvedené rozhodnutí vydali.
Podle § 14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“, jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle § 15a odst. 2 o. s. ř. je účastník povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících).
Podle § 16 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu (odstavec 1). Opožděně podanou námitku (§ 15a odst. 2) soud uvedený v odstavci 1 odmítne (odstavec 2).
Nejvyšší soud se zabýval nejprve otázkou, zda žalovaný uplatnil námitku podjatosti včas.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 18. 9. 2009, sp. zn. 4 Nd 303/2009 (rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou též dostupná na www.nsoud.cz), vysvětlil, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti, je procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit během probíhajícího řízení. Námitka podjatosti soudce může být vznesena toliko v rámci konkrétního řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení bylo pravomocně ukončeno, je opožděná.
Námitka podjatosti uplatněná až po skončení řízení (mimo rámec přípustného opravného prostředku) je z povahy věci opožděná a bezpředmětná (rozhodnutí o ní již nemůže mít vliv na výsledek řízení, viz Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 83). Srov. též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2014, sp. zn. 33 Nd 223/2014, ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 29 Nd 391/2015, či ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 27 Nd 144/2017.
Uplatnil-li proto žalovaný námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu JUDr. Filipa Cilečka, JUDr. P. G. a JUDr. P. Š. až poté, co dovolací řízení vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 29 Cdo 2028/2016 skončilo, učinil tak opožděně.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 20. března 2018
Mgr. Vít Bičák předseda senátu