Plný text
30 Nd 380/2018-45
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobkyně BOHEMIA MCT Company, s. r. o., identifikační číslo osoby [IČO], se sídlem [adresa] zastoupené Mgr. Martinem Žižkou, advokátem se sídlem [adresa] proti žalované T.E.L.S. Transeuropean Logistic Services Ltd., registrační číslo 043 03 303, se sídlem v Londýně, Hampstead, 1 R. R., Suite 4, Spojené Království Velké Británie a Severního Irska, vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 3 C 76/2018, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 3 C 76/2018 projedná a rozhodne Okresní soud v Havlíčkově Brodě.
Odůvodnění:
Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě dne 28. 5. 2018 s žalobkyně domáhá na žalované zaplacení částky ve výši 57 139 EUR s příslušenstvím z titulu náhrady škody za ztracené zboží, které bylo žalované předáno k přepravě k zákazníku žalobkyně do Kazachstánu.
Okresní soud v Havlíčkově Brodě vyslovil usnesením ze dne 27. 6. 2018, č. j. 3 C 76/2018 - 32, svou místní nepříslušnost (výrok I.) a rozhodl, že věc bude po právní moci uvedeného usnesení předložena Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu (výrok II.). Pravomoc českých soudů k rozhodnutí této věci dovodil z čl. 31 odst. 1 písm. b) Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), vyhlášené vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 11/1975 Sb. (dále jen „Úmluva CMR“), ve spojení s čl. 71 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis), se v obvodu daného soudu nachází místo (Světlá nad Sázavou), kde byla zásilka převzata žalovanou k přepravě. S ohledem na skutečnost, že Úmluva CMR určuje pouze mezinárodní pravomoc, bez toho, že by určovala i místní příslušnost, a podmínky místní příslušnosti nelze určit ani za pomoci pravidel upravených v § 84 a násl. o. s. ř., uzavřel, že podmínky pro určení místní příslušnosti soudu chybějí.
Podle ustanovení § 11 odst. 3 občanského soudního řádu jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení § 105 odst. 2 občanského soudního řádu vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek uvedených v ustanovení § 11 odst. 3 občanského soudního řádu předloží Nejvyššímu soudu.
Nejvyšší soud usnesením velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, které bylo uveřejněno pod č. 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 občanského soudního řádu na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud, vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení, rozhodl tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil Okresní soud v Havlíčkově Brodě, v jehož obvodu se podle tvrzení žalobkyně nachází místo, kde byla zásilka převzata k přepravě a který ve věci provedl prvotní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 11. 2018
JUDr. František Ištvánek předseda senátu