Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnutoKategorie E - rutinníObčanské

Spisová značka

32 Cdo 3995/2013

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 18. 12. 2013Zpravodaj: JUDr. Pavel PříhodaECLI:CZ:NS:2013:32.CDO.3995.2013.1
Další údaje
Předmět řízení: Poplatky soudní Přípustnost dovolání Vady podáníSenát: JUDr. Pavla Příhody (předseda), JUDr. Hany Gajdziokové, JUDr. Miroslava Galluse

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (4) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

32 Cdo 3995/2013

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně ČSOB Leasing, a. s., se sídlem [adresa] PSČ 140 00, identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené Mgr. Janem Ševčíkem, advokátem, se sídlem v [adresa] proti žalovanému F. S., zastoupenému Mgr. Ing. Kateřinou Melichovou, advokátkou, se sídlem [adresa] PSČ 100 00, o zaplacení částky 139.770,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 119 EC 129/2011, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. července 2013, č. j. 68 Co 297/2013-75, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 7. článku II., části první, přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2013 (dále též jen „o. s. ř.“).

Městský soud v Praze usnesením ze dne 9. července 2013, č. j. 68 Co 297/2013-75, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 21. května 2013, č. j. 119 EC 129/2011-63, jímž žalovanému nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků.

Podle ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř., v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle ustanovení § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je vzhledem k ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle ustanovení § 237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z hledisek v tomto ustanovení taxativně vypočtených považuje za splněné.

Tomuto požadavku dovolatel nedostál. Ač zastoupen advokátem, přes správné poučení odvolacím soudem zřejmě nepostřehl změnu předpokladů, za nichž je přípustné dovolání proti rozhodnutím odvolacích soudů, vydaným po nabytí účinností shora citovaného zákona č. 404/2012 Sb. Skutečnosti, v nichž spatřuje splnění podmínek pro přípustnost dovolání, neodpovídají žádnému z předpokladů vymezených v ustanovení § 237 o. s. ř. ve znění novely provedené s účinností od 1. ledna 2013 zákonem č. 404/2012 Sb.

Na ustálenou judikaturu, jakkoliv blíže nespecifikovanou, dovolatel odkazuje pouze v souvislosti s argumentací, že napadený (odvoláním, jehož se týká dovolatelova žádost o osvobození od soudních poplatků) rozsudek pro zmeškání je nezákonný, neboť nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání. Odvolací soud však dovoláním napadené rozhodnutí, jímž dovolateli nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků, na řešení otázky správnosti rozhodnutí ve věci samé nezaložil (tuto otázku neřešil a v této souvislosti ani řešit nemohl) a nejedná se tudíž o otázku, na jejímž vyřešení napadené rozhodnutí závisí, jak to vyžaduje ustanovení § 237 o. s. ř.

Ve zbytku se dovolatel omezuje na kritiku správnosti právního posouzení věci odvolacím soudem.

Nedostatek obligatorních náležitostí dovolání nelze již odstranit, neboť lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. § 241b odst. 3 větu první o. s. ř.), uplynula dne 1. října 2013. Jedná se přitom o takovou vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedených náležitostí nelze posoudit přípustnost dovolání.

Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, protože rozhodnutím o odmítnutí dovolání řízení v této věci nekončí (srov. § 151 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 a § 243c odst. 3 větou první o. s. ř.).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. prosince 2013

JUDr. Pavel Příhoda předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací