UsneseníOdmítnutoKategorie E - rutinníObčanské↪ 1× citováno

Ústavní stížnost III. ÚS 2077/10 (podána 7. 19. 2010): výsledek zatím nemáme k dispozici.

Spisová značka

32 Cdo 5063/2009

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 2010-04-27Zpravodaj: JUDr. Miroslav GallusECLI:CZ:NS:2010:32.CDO.5063.2009.1
Další údaje
Předmět řízení: Přípustnost dovoláníSenát: JUDr. Miroslava Galluse (předseda), JUDr. Pavla Koláře, JUDr. Hany Gajdziokové

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (1) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

32 Cdo 5063/2009

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Koláře a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobce B. H., zastoupeného JUDr. Zbyhněvem Zubkem, advokátem se sídlem ve [adresa] proti žalovanému Bc. L.R., o 9 000 Kč, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 18 C 320/2006, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. července 2009, č. j. 11 Co 473/2009-123, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Dovolání žalovaného proti v záhlaví tohoto rozhodnutí označenému usnesení, jímž Krajský soud v Ostravě potvrdil usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 9. června 2009, č. j. 18 C 320/2006-115, kterým byla zamítnuta žádost žalovaného o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, není přípustné.

Podle § 236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.

Usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, nelze podřadit žádnému z usnesení, proti nimž zákon připouští dovolání v ustanoveních § 238, § 238a a § 239 o. s. ř.

Dovolání není přípustné ani podle ustanovení § 237 o. s. ř. upravujícího přípustnost dovolání rovněž proti usnesení (a rozsudku) odvolacího soudu, ovšem pouze za podmínky, že jím bylo rozhodnuto ve věci samé. Protože napadené usnesení odvolacího soudu nemá povahu rozhodnutí ve věci samé, není dovolání přípustné ani podle § 237 o. s. ř.

Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného. Nejvyšší soud je proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), usnesením odmítl [§ 243b odst. 5 věta první a § 218 písm. c) o. s. ř.]. O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo v řízení rozhodováno, protože rozhodnutím o dovolání řízení ve věci nekončí (srov. § 151 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. dubna 2010

JUDr. Miroslav Gallus předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací