UsneseníOdmítnutoKategorie D - omezený významProcesní↪ 12× citováno

Spisová značka

32 Nd 123/2013

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 2013-07-09Zpravodaj: JUDr. Miroslav GallusECLI:CZ:NS:2013:32.ND.123.2013.1
Další údaje
Předmět řízení: PodjatostSenát: JUDr. Miroslava Galluse (předseda), JUDr. Pavla Příhody, JUDr. Hany Gajdziokové

Právní věta

⚠ Generováno AI

Námitku podjatosti lze uplatnit pouze v rámci konkrétního probíhajícího řízení a ve lhůtách stanovených zákonem. Námitka podaná až po pravomocném skončení řízení, kdy již nemůže ovlivnit jeho výsledek, je opožděná a podle § 16 odst. 2 o. s. ř. se odmítne, aniž se soud zabývá její věcnou opodstatněností.

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související judikatura

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (3) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

32 Nd 123/2013

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně VICTORIA, a.s., se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené JUDr. Josefem Haščákem, Ph.D., advokátem se sídlem v [adresa] proti žalovanému Ing. J. Š., o zaplacení částky 4 800 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 Cm 194/2010, o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu rozhodujících o námitce podjatosti soudců V. soudu v Praze pod sp. zn. 30 Nd 76/2012, takto:

Námitka podjatosti soudců Nejvyššího soudu České republiky ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 30 Nd 76/2012, se odmítá.

Odůvodnění:

Ve shora uvedené věci vznesl žalovaný v podání ze dne 1. března 2013, předaném k poštovní přepravě dne 6. března 2013 a doručeném Nejvyššímu soudu dne 7. března 2013, námitku podjatosti proti soudcům Nejvyššího soudu – JUDr. Pavlu Pavlíkovi, JUDr. P. V. a JUDr. L. P., Ph.D., kteří usnesením ze dne 29. března 2012, č. j. 30 Nd 76/2012-115, rozhodli o odmítnutí námitky podjatosti soudců V. soudu v Praze ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. Nco 144/2011.

Podle § 14 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle § 15a odst. 2 o. s. ř. je účastník povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dověděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících).

Podle § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

Podle § 16 odst. 2 o. s. ř. opožděně podanou námitku (§ 15a odst. 2) soud uvedený v odstavci 1 odmítne.

Nejvyšší soud se zabýval nejprve otázkou, zda žalovaný uplatnil námitku podjatosti včas.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 18. září 2009, sp. zn. 4 Nd 303/2009, publikovaném v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod C 8020, vysvětlil, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti, je procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit během probíhajícího řízení. Námitka podjatosti soudce může být vznesena toliko v rámci konkrétního řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení bylo pravomocně ukončeno, je opožděná.

Námitka podjatosti uplatněná až po skončení řízení (mimo rámec přípustného opravného prostředku) je z povahy věci opožděná a bezpředmětná (rozhodnutí o ní již nemůže mít vliv na výsledek řízení ) – viz Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, 83 s.

Uplatnil-li proto – jak se podává z obsahu spisu – žalovaný námitku podjatosti (konkrétně podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 7. března 2013) až poté, kdy řízení o námitce podjatosti soudců V. soudu v Praze u Nejvyššího soudu pravomocně skončilo a účastníci byli řádně poučeni o tom, že žádný opravný prostředek již není přípustný, podal ji opožděně.

Nejvyšší soud proto námitku podjatosti soudců JUDr. Pavla Pavlíka, JUDr. P. V. a JUDr. L. P., Ph.D., vznesenou žalovaným jako opožděnou podle ustanovení § 16 odst. 2 o. s. ř. odmítl, aniž se mohl zabývat opodstatněností argumentace, kterou žalovaný tuto námitku zdůvodňoval, a aniž shledal jakékoli tvrzené rozpory v právní argumentaci senátu 30 Nd, na něž žalovaný poukazoval.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. července 2013

JUDr. Miroslav G a l l u s

předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací