Plný text
32 Nd 36/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně České provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené JUDr. Ondřejem Rathouským, advokátem se sídlem [adresa] proti žalované České republice - Katastrálnímu úřadu pro Moravskoslezský kraj, se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], adresa pro doručování: Územní pracoviště Ostrava, Lihovarská 1335/9, Ostrava-Radvanice, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 8 C 236/2015, o návrhu žalobkyně na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1, případně „jinému Obvodnímu soudu v Praze či Okresnímu soudu v Praze“ z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 8 C 236/2015 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 1, případně „jinému Obvodnímu soudu v Praze či Okresnímu soudu v Praze“.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále se žalobkyně domáhá nahrazení souhlasu žalované s „dohodou o vydání jiných než zemědělských nemovitostí a věcí movitých“.
Podáním ze dne 23. 11. 2016 žalobkyně navrhla, aby věc byla přikázána Obvodnímu soudu pro Prahu 1, případně „jinému Obvodnímu soudu v Praze či Okresnímu soudu v Praze“, a to „z důvodu hospodárnosti, rychlosti a efektivního vedení všech dotčených sporů“. Svůj návrh odůvodnila tím, že s ohledem na četnost sporů je nereálné, aby její právní zástupce téměř každý den či obden cestoval do Bruntálu, Opavy či Olomouce. Argumentuje časovou náročností takového cestování a značnými náklady na dopravu i ubytování, neboť s ohledem na dobu nařízených jednání je třeba cestu k soudu absolvovat již předchozího dne.
Žalovaná s návrhem na přikázání věci nesouhlasila. Uvedla, že žalobkyně i žalovaná mají sídlo v Opavě, za žalovanou před soudem vystupuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Územní pracoviště Ostrava, a majetek dotčený žalobním návrhem se nachází v katastrálním území [k.ú.]-město. Zdůrazňuje, že pro další účastníky řízení by delegace měla nepříznivé důsledky, a proto nelze dospět k závěru, že by souzená věc byla projednána jiným než příslušným soudem rychleji a hospodárněji. Podotýká, že minimalizace nákladů žalobkyně souvisejících s vedením sporu, který vyvolala, je na její odpovědnosti.
Podle ustanovení § 12 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu v Bruntále a Obvodnímu soudu pro Prahu 1 (případně jinému soudu se sídlem v Praze) návrh na přikázání věci projednal a dospěl k závěru, že není důvodný.
K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet pouze v ojedinělých případech, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudů a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro přikázání věci jinému než příslušnému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně opodstatňovaly průlom do tohoto ústavního principu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).
V projednávané věci je podle ustanovení § 88 písm. b) o. s. ř. (ve znění účinném od 1. 1. 2014) místně příslušným soud, v jehož obvodu je nemovitá věc, tedy Okresní soud v Bruntále. Sídlo žalobkyně i žalované se nachází v Opavě, tedy ve vzdálenosti necelých 40 km od Bruntálu a cca 300 km od Prahy. Skutečnost, že sídlo právního zástupce žalobkyně se nachází v obvodu soudu, jemuž má být věc delegována, a že je pro něj cestování k místně příslušnému soudu časově a finančně náročné, není adekvátním důvodem delegace podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. Nejvyšší soud ji nepovažuje za natolik významnou, aby dostatečně odůvodňovala průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá bydliště či zástupce účastníka nemá sídlo v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. Je nutno zdůraznit, že je zcela na žalobkyni, kterého právního zástupce si zvolí, tedy i to, zda si zvolí zástupce se sídlem vzdáleným několik set kilometrů od příslušného soudu. Stejně tak je věcí zástupce žalobkyně, zda udělí substituční plnou moc pro účast na soudních jednáních advokátu se sídlem v obvodu příslušného soudu, čímž náklady na cestování minimalizuje. Rovněž bylo nutno přihlédnout k tomu, že žalovaná s přikázáním věci nesouhlasila. Z argumentů uváděných žalobkyní nelze dovodit, že by přikázáním věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 (nebo jinému soudu se sídlem v Praze) bylo dosaženo hospodárnějšího a rychlejšího projednání věci.
Nejvyšší soud proto návrhu žalobkyně nevyhověl a věc Obvodnímu soudu pro Prahu 1 (ani jinému soudu se sídlem v [adresa] Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. 2. 2017
JUDr. Hana G a j d z i o k o v á předsedkyně senátu