Plný text
32 Nd 378/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně Komerční banky, a.s., se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené JUDr. Romanem Majerem, advokátem se sídlem [adresa] proti žalovaným 1) M. N., a 2) M. N., oběma zastoupeným Mgr. Janem Farkačem, advokátem se sídlem [adresa] o zaplacení 191 373,25 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 53 Cm 238/2014, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 53 Cm 238/2014 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Brně.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze předložil podle ustanovení § 12 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) spis Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) k rozhodnutí o návrhu žalovaných, aby věc – o zaplacení 191 373,25 Kč s příslušenstvím, která je u něho vedena pod sp. zn. 53 Cm 238/2014 – byla přikázána z důvodu vhodnosti Krajskému soudu v Brně. Tento svůj návrh žalované odůvodnily tím, že v obvodu Krajského soudu v Brně je jejich bydliště (popř. sídlo), přičemž se v něm také nachází faktické těžiště výkonu jejich povolání i výkonu povolání jejich právního zástupce. Poukazujíce na princip ekonomie řízení tvrdí, že v případě změny místní příslušnosti na Krajský soud v Brně by jim jakožto účastnicím řízení, do jejichž práv je žalobou zasahováno, vznikly podstatně nižší náklady řízení.
Podle názoru žalobkyně nejsou naplněny podmínky, pro něž by bylo možné rozhodnout o postoupení věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, přičemž takové skutečnosti nejsou ze strany žalovaných nikterak tvrzeny ani dokladovány. Domnívá se, že řízení u Městského soudu v Praze žalované nezbavuje práva na jejich procesní obranu, popřípadě se zúčastnit nařízeného jednání, a ani nijak významně nezasahuje či nezatěžuje jejich majetkovou či životní sféru.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Městskému soudu v Praze a Krajskému soudu v Brně návrh žalovaných 1) a 2) na přikázání věci projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Důvody vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně (srov. například nález Ústavního soudu uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by tak mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Podle § 87 odst. 1 písm. e) o. s. ř. vedle obecného soudu žalovaného, popřípadě vedle soudu uvedeného v § 85a, je k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu je platební místo, uplatňuje-li se právo ze směnky (jak tomu je v souzené věci), šeku nebo jiného cenného papíru. Žalobkyně využila této zákonné možnosti (příslušnosti soudu na výběr daného) a podala žalobu u soudu, v jehož obvodu je platební místo ze směnky, dle níž se v řízení domáhá zaplacení částky 191 373,25 Kč.
Skutečnosti, že některý účastník řízení nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost, či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu.
Za situace, kdy Nejvyšší soud neshledal žádný závažný důvod, který by delegaci věci jinému soudu opodstatňoval, návrhu žalovaných 1) a 2) na přikázání věci z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc Krajskému soudu v Brně nepřikázal.
O návrhu společnosti MORAVIA TRAVEL s.r.o., se sídlem [adresa] PSČ 602 00, identifikační číslo osoby [IČO] [původně v řízení označené jako žalovaná 1)] na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, který podala společně se žalovanými 1) a 2) [původně označenými v řízení jako žalovaná 2) a 3)], Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť v důsledku prohlášení konkursu na majetek společnosti MORAVIA TRAVEL s.r.o. usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 30. dubna 2014, č. j. KSBR 24 INS 12967/2013-A-21, bylo řízení vůči ní přerušeno a usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. srpna 2014, č. j. 53 Cm 114/2013-111, byla věc projednávaná ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanými 1) a 2) [v usnesení označené jako žalovaná 2) a 3)] vyloučena k samostatnému projednání a rozhodnutí. Řízení proti společnosti MORAVIA TRAVEL s.r.o. tak probíhá pod sp. zn. 53 Cm 114/2013 a je přerušeno.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. prosince 2014
JUDr. Miroslav G a l l u s
předseda senátu