Plný text
33 Cdo 1092/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně L. Š., zastoupené JUDr. Ladislavem Kolačkovským, advokátem se sídlem [adresa] proti žalované SMART HYPO s.r.o. se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené Mgr. Jiřím Kňávou, advokátem se sídlem [adresa] o náklady řízení, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 18 C 311/2015, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 29. 9. 2016, č. j. 75 Co 314/2016-170, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.424,30 Kč, k rukám Mgr. Jiřího Kňávy, advokáta se sídlem [adresa] .
Odůvodnění:
Okresní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 6. 6. 2016, č. j. 18 C 311/2015-134, zrušil částečný rozhodčí nález, vydaný JUDr. M. B. jako rozhodcem dne 30. 4. 2015 pod sp. zn. 1724/2014 (výrok I.), uložil žalované zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 122.353 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce (výrok II.) a rozhodl o poplatkové povinnosti žalované (výrok III.).
Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci usnesením ze dne 29. 9. 2016, č. j. 75 Co 314/2016-170, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. změnil tak, že žalované uložil zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 24.163 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám jejího zástupce, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III.).
Dovolání žalobkyně podané proti nákladovým výrokům odvolacího soudu není ve smyslu § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), přípustné. K dovolání předloženou otázku určení tarifní hodnoty v návaznosti na posouzení, zda právní služba poskytnutá advokátem při zastupování účastníka v řízení o zrušení rozhodčího nálezu se týkala či netýkala plnění, resp. práva penězi ocenitelného (§ 8 odst. 1, § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, ve znění pozdějších předpisů), odvolací soud vyřešil v souladu s rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2014, sp. zn. 23 Cdo 39/2013, ze dne 2. 7. 2014, sp. zn. 23 Cdo 1338/2013, ze dne 9. 10. 2014, sp. zn. 33 Cdo 2505/2014, ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 33 Cdo 692/2015, ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 33 Cdo 838/2012, a ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 33 Cdo 838/2014), jakož i v souladu s názorem, který Ústavní soud vyslovil v usnesení ze dne 26. 4. 2012, sp. zn. III. ÚS 89/12. Dovolací soud neshledává žádný důvod, aby nastolená otázka byla posouzena jinak.
Namítá-li žalobkyně, že odvolací soud zatížil řízení vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, pak k těmto vadám dovolací soud přihlíží pouze v případě, jedná-li se o dovolání přípustné (§ 242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Tak tomu ovšem v dané věci není.
Dovolací soud dovolání odmítl (§ 243c odst. 1 věta první o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 26. září 2017
JUDr. Blanka Moudrá předsedkyně senátu