Plný text
33 Cdo 1381/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně ZEPTER INTERNATIONAL s. r. o. se sídlem [adresa] zastoupené JUDr. Z. D. Ph.D., advokátem se sídlem [adresa] proti žalované B. B., zastoupené JUDr. Martinem Smrkovským, advokátem se sídlem [adresa] o žalobě žalované na obnovu řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 47 C 105/2009, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. listopadu 2010, č. j. 51 Co 373/2010-39, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci usnesení na nákladech dovolacího řízení částku 2.460,- Kč k rukám JUDr. Z. D. Ph.D., advokáta se sídlem České Budějovice, Nám. P. O. II č.30a.
Odůvodnění:
Dovolání žalované proti usnesení ze dne 5. listopadu 2010, č. j. 51 Co 373/2010-39, jímž Městský soud v Praze potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 11. února 2010, č. j. 47 C 105/2009-25, kterým byla zamítnuta žaloba žalované na obnovu řízení „v právní věci Obvodního soudu pro Prahu 10 čj. 15 C 50/2007,“ a bylo rozhodnuto o nákladech řízení, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení, není přípustné ve smyslu § 238 odst. 1 písm. a/, odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř., neboť ve věci, jejíž obnovy se žalovaná domáhá, bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2006, sp. zn. 25 Cdo 3090/2005, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 59/2008).
Na tomto závěru nemůže nic změnit ani nesprávně formulované poučení odvolacího soudu o přípustnosti dovolání. Není-li totiž možnost podat dovolání stanovena v zákoně (§ 236 odst. 1 o. s. ř.), jde vždy bez ohledu na to, jakého poučení se účastníkům ze strany soudu dostalo, o dovolání nepřípustné (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 5. 2002, sp. zn. 29 Odo 809/2001).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. za stavu, kdy žalobkyni vznikly náklady v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta, které sestávají z odměny advokáta ve výši 1.750,- Kč (§ 2 odst. 1, § 10 odst. 1 ve spojení s § 10 odst. 3, § 15 ve spojení s § 14 odst. 1 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§ 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění) a z částky 410,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně 27. dubna 2011
JUDr. Blanka M o u d r á, v. r.
předsedkyně senátu