Plný text
33 Cdo 1948/2024-68
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobce P. R., proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti se sídlem [adresa] o zaplacení 341 250 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 4. 2021, č. j. 20 Co 101/2021-43, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 5. 2022, č. j. 4 Co 21/2022-25, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění
Žalobce – nezastoupen advokátem – napadl dovoláním usnesení ze dne 5. 5. 2022, č. j. 4 Co 21/2022-25, jímž Vrchní soud v Praze odmítl jeho odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 1. 2022, č. j. 20 Co 101/2021-18.
Z ustanovení § 241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), se podává, že – není-li dále stanoveno jinak – dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo notářem. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy (odstavec 1). Odstavec 1 neplatí, a/ je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání, b/ je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná-li za ně osoba uvedená v § 21, 21a, anebo v § 21b, která má právnické vzdělání (odstavec 2). Odstavec 1 neplatí také tehdy, je-li dovolatelem obec, kterou zastupuje stát podle § 26a, jedná-li jménem státu za zastoupenou obec osoba uvedená v § 26a odst. 3, která má právnické vzdělání (odstavec 3). Dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a/, advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v § 21, 21a, 21b, anebo v § 26a odst. 3, která má právnické vzdělání (odstavec 4).
Dovolacímu soudu je z úřední činnosti i z obsahu spisu známo, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných procesních návrhů, námitek, jakož i opravných prostředků. Takové dlouhodobé a cílené počínání žalobce lze jednoznačně označit za obstrukční (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl již i Nejvyšší soud, a to v obecné poloze např. v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, a konkrétně ve vztahu k osobě žalobce např. v usnesení ze dne 17. 7. 2024, sp. zn. 26 Cdo 1479/2024.
Dovolací soud tak má za nepochybné, že záměrem počínání žalobce je nikoliv sledování ochrany subjektivního práva (§ 1 o. s. ř.), nýbrž vyvolání procesních obtíží. Takový zneužívající procesní postup však nemůže požívat právní ochrany.
Nejvyššímu soudu je známo, že žalobce nebyl vyzván ke splnění podmínky povinného zastoupení (aby si zvolil advokáta pro podání dovolání proti napadenému usnesení), avšak za situace, kdy byl v rámci jiných řízení opakovaně poučován soudem o tom, že pro dovolací řízení je nutná podmínka zastoupení advokátem, který musí rovněž sepsat dovolání, se jeví jako přehnaný formalismus žalobce opětovně vyzývat dle § 241b odst. 2 o. s. ř. Proto dovolací soud dospěl k přesvědčení, že je na místě dovolací řízení bez dalšího zastavit (§ 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř.). Takovýto postup vzhledem k uvedeným okolnostem není způsobilý zasáhnout do práva žalobce na spravedlivý proces, neboť ten svými podáními jednak zcela zjevně neusiluje o ochranu svých práv, navíc pak z předchozích výzev je dostatečně informována, jak při podání dovolání postupovat. Stejný názor zastává rovněž Ústavní soud, jak plyne například z usnesení ze dne 28. 1. 2015 sp. zn. IV. ÚS 185/15.
Dovolatel nezaplatil ani soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si je dovolací soud vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2012, sen. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněný pod číslem 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatele již nevyzýval, neboť z jeho postoje v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědom, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce a dlouhodobě tak zneužívá svého práva na soudní ochranu.
Výrok o nákladech dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. 8. 2024
JUDr. Pavel Krbek předseda senátu