Plný text
33 Cdo 212/2020-269
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Horňákem ve věci žalobce M. B., bytem XY, zastoupeného JUDr. Martinem Týle, advokátem se sídlem [adresa] proti žalované Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 12 C 179/2017, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 8. 2019, č.j. 13 Co 84/2019-218, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 28. 8. 2019, č. j. 13 Co 84/2019-218, potvrdil rozsudek ze dne 22. 11. 2018, č.j. 12 C 179/2017-160, kterým Obvodní soud pro Prahu 8 zamítl žalobu o zaplacení 769 920 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 3. 7. 2017 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení; zároveň rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, které vzal zcela zpět podáním ze dne 22. 2. 2021.
Nejvyšší soud proto dovolací řízení zastavil podle § 243c odst. 3 věty druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněno (§ 243f odst. 3 o. s. ř.).
K rozhodnutí o vrácení soudního poplatku je věcně příslušný soud, který rozhodl o věci v prvním stupni (srov. § 3 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 2. 2021
JUDr. Pavel Horňák předseda senátu