Plný text
33 Cdo 2342/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávové ve věci žalobce Ing. R. P., zastoupeného Mgr. Lukášem Kučerou, advokátem se sídlem [adresa] proti žalované NAVELIKO a. s. se sídlem [adresa] zastoupené Mgr. Daliborem Franzem, advokátem se sídlem [adresa] jako opatrovníkem, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované CAVERA d. s. se sídlem [adresa] zastoupeného JUDr. Ladislavem Zvolským, Ph.D., se sídlem [adresa] o 395.334,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 51 C 241/2008, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. května 2013, č. j. 17 Co 145/2013-303, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce podal dovolání proti usnesení ze dne 20. května 2013, č. j. 17 Co 145/2013-303, kterým Městský soud v Praze odmítl pro opožděnost jeho odvolání proti usnesení ze dne 17. ledna 2011, č. j. 51 C 241/2008-168, ve znění opravného usnesení ze dne 27. dubna 2011, č. j. 51 C 241/2008-187.
Dovolání žalobce není přípustné podle § 238 odst. 1 písm. f/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srovnej čl. II bod 1. zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. - dále jen „o. s. ř.“), neboť směřuje proti usnesení, proti němuž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř. (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 25 Cdo 3612/2013, které obstálo i v ústavní rovině - ústavní stížnost proti němu podaná byla usnesením Ústavního soudu ze dne 7. 4. 2014, sp. zn. III. ÚS 1301/2014, odmítnuta). Okolnost, že napadené usnesení odvolacího soudu obsahuje nesprávné poučení o tom, že dovolání je přípustné, není způsobilá přípustnost dovolání založit (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 51/2003).
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. června 2014
JUDr. Blanka Moudrá předsedkyně senátu