Plný text
33 Cdo 2581/2026-153
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Václava Dudy a Mgr. Vladimíra Berana ve věci žalobkyně ČESKÉ TELEVIZE, se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem [adresa] proti žalovanému J. D., o 3 057 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 28 C 115/2024, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 12. 2025, č. j. 69 Co 384/2025-115, t a k t o:
I. Dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 12. 2025, č. j. 69 Co 384/2025-115, se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
1. Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 17. 9. 2025, č. j. 28 C 115/2024-88, vyslovil svoji místní nepříslušnost (výrok I) a rozhodl o postoupení věci Okresnímu soudu v Berouně jako soudu místně příslušnému (výrok II).
2. Městský soud v Praze usnesením ze dne 11. 12. 2025, č. j. 69 Co 384/2025-115, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
3. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání.
4. Podle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není dovolání podle § 237 o. s. ř. přípustné proti rozsudkům a usnesením, vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
5. Z citovaného ustanovení plyne, že dovolání není přípustné proti rozhodnutím odvolacího soudu, která byla vydána v rámci sporu, jehož předmětem je zaplacení částky nepřevyšující 50 000 Kč, přičemž není nutné, aby o tomto plnění bylo rozhodnuto přímo dovoláním napadeným rozhodnutím. Stačí, že rozhodnutí je vydáno v řízení, které může skončit výrokem o podlimitní částce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2018, sp. zn. 25 Cdo 1791/2018, ze dne 31. 1. 2019, sp. zn. 25 Cdo 3810/2018, ze dne 24. 1. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4715/2018, a ze dne 18. 11. 2020, sp. zn. 32 Cdo 2874/2020).
6. V posuzované věci je předmětem sporu peněžité plnění ve výši 3 057 Kč, tedy částka nepřesahující zákonný limit přípustnosti dovolání. I když se dovoláním napadené rozhodnutí samotného plnění netýká, je podstatné, že rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno v řízení, které se vede o peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, tudíž řízení může skončit jen rozhodnutím o podlimitní částce. Nejde přitom o spor z pracovněprávního vztahu ani ze spotřebitelské smlouvy, u nichž se uvedené omezení (tzv. majetkový census) neuplatní; předmětem řízení jsou neuhrazené televizní poplatky.
7. Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 12. 2025, č. j. 69 Co 384/2025-115, podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
8. Žalovaný sice nesplnil podmínku povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř.), vzhledem k § 241b odst. 2 části věty za středníkem o. s. ř. však nebyl důvod činit opatření k odstranění tohoto nedostatku podmínky dovolacího řízení.
9. O vyměření soudního poplatku za podané dovolání rozhodne soud prvního stupně; poplatková povinnost vzniká dovolateli uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím dovolacího soudu o odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle § 238 o. s. ř. [srov. § 4 odst. 1 písm. i), ve spojení s § 3 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů].
10. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 10. 2026
JUDr. Pavel Horňák předseda senátu