Usnesení↪ 1× citováno

Ústavní stížnost I. ÚS 4029/13 (podána 31. 12. 2013): odmítnuto (usnesení ze dne 28. 1. 2014).

Spisová značka

33 Cdo 2765/2013

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 2013-10-23ECLI:CZ:NS:2013:33.CDO.2765.2013.1

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (1) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

33 Cdo 2765/2013

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce F. K., zastoupeného JUDr. Janem Stančíkem, advokátem se sídlem v [adresa] proti žalovanému Ing. F. S., zastoupenému JUDr. Zdeňkem Sochorcem, advokátem se sídlem v Popovicích 9, o zaplacení 1,880.528,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 12 C 144/2008, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 29. ledna 2013, č. j. 60 Co 607/2012-314, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Uherském Hradišti usnesením ze dne 22. listopadu 2012, č. j. 12 C 144/2008-304, zamítl žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků ze dne 14. 10. 2012.

Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně usnesením ze dne 29. ledna 2013, č. j. 60 Co 607/2012-314, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které není podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (srov. čl. II bod 1. a 7. zákona č. 404/2012 Sb. - dále jen „o. s. ř.“) přípustné.

Podle 241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Žalobce v dovolání tento jediný způsobilý dovolací důvod neuplatnil, neboť jeho dovolací námitky ve skutečnosti nesměřují proti právnímu posouzení věci, nýbrž soudům je vytýkána nesprávnost skutkových zjištění, na nichž je založen závěr, že nesplňuje zákonné podmínky pro osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 věty prvé o. s. ř. (odvolací soud uzavřel, že žalobce netvrdil, že se nachází v tíživé finanční situaci, a že není v jeho možnostech zaplatit soudní poplatek za jím podané odvolání, ani řádně neprokázal své osobní, majetkové a výdělkové poměry). Nesprávná skutková zjištění nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz § 241a odst. 1 o. s. ř. a contrario).

Ani námitka, kterou žalobce soudům obou stupňů vytkl, že jej nevyzvaly k doplnění tvrzení o majetkových poměrech, není způsobilým dovolacím důvodem. Ve smyslu § 242 odst. 3 o. s. ř. lze k případným vadám řízení přihlédnout pouze, je-li dovolání přípustné.

Vzhledem k tomu, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud je podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.)

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 23. října 2013

JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á předsedkyně senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací