Plný text
33 Cdo 2931/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Moudrou ve věci žalobce M. T., zastoupeného JUDr. Martinou Egerovou, advokátkou se sídlem [adresa] proti žalované M. M., zastoupené JUDr. Renátou Stáhlichovou advokátkou se sídlem [adresa] o 580.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 10 C 181/2004, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. listopadu 2013, č. j. 13 Co 414/2013-284, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 13.213,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Martiny Egerové, advokátky se sídlem [adresa] .
Odůvodnění:
Dovolání žalované proti rozsudku ze dne 20. listopadu 2013, č. j. 13 Co 414/2013-284, jímž Městský soud v Praze potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 20. března 2013, č. j. 10 C 181/2004-221, kterým byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 580.000,- Kč se specifikovaným úrokem z prodlení a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení účastníků a státu, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení, není přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 - dále jen „o. s. ř.“ (srov. článek II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb. a článek II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.).
Dovolání neobsahuje (posuzováno podle jeho obsahu - § 41 odst. 2 o. s. ř.) vymezení jediného v úvahu přicházejícího dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci podle § 241a odst. 1, 3 o. s. ř. Argumentace žalované směřuje výhradně proti správnosti skutkového závěru o pravosti jejího podpisu na smlouvě o půjčce ze dne 1. 5. 2001, jenž odvolací soud převzal od soudu prvního stupně. Námitkami, že Kriminalistický ústav Praha ve znaleckém posudku ze dne 8. 2. 2012 „na základě pravděpodobnostního závěru dospěl k závěru jistotnímu“ o pravosti sporného podpisu, že znalecký posudek ústavu nebyl zadán jako posudek oponentní, popř. revizní, že uspokojivě nevyvrátil opačný závěr obsažený ve znaleckém posudku znalce PhDr. Valešky a že znalecký posudek ústavu nevypracovalo vícečlenné grémium, žalovaná brojí proti způsobu hodnocení důkazů soudem, a tedy – v konečném důsledku - proti správnosti skutkových zzjištění, z nichž vychází právní posouzení věci. Přehlíží přitom, že dovolací soud je vázán skutkovým stavem zjištěným odvolacím soudem a jeho správnost, jakož i samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem, nelze v režimu dovolacího řízení podle občanského soudního řízení ve znění účinném od 1. 1. 2013 úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem.
Protože žalovaná nevymezila dovolací důvod nesprávného právního posouzení (§ 241a odst. 1 o. s. ř.) způsobem vyplývajícím z § 241a odst. 3 o. s. ř., trpí dovolání vadou. Jelikož tato vada nebyla ve lhůtě vymezené v § 241b odst. 3 o. s. ř. odstraněna a nelze pro ni v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 19. srpna 2014
JUDr. Blanka Moudrá předsedkyně senátu