Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnutoKategorie E - rutinníObčanské1× citováno

Ústavní stížnost IV. ÚS 785/13 (podána 4. 3. 2013): výsledek zatím nemáme k dispozici.

Spisová značka

33 Cdo 3001/2011

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 18. 12. 2012Zpravodaj: JUDr. Pavel KrbekECLI:CZ:NS:2012:33.CDO.3001.2011.1
Další údaje
Senát: JUDr. Pavla Krbka (předseda), JUDr. Ivany Zlatohlávkové, JUDr. Václava Dudy

Související judikatura

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (1) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

33 Cdo 3001/2011

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce L. J., zastoupeného Mgr. Markem Reichlem, advokátem se sídlem v [adresa] proti žalovanému L. J., zastoupenému JUDr. Vladimírou Odehnalovou, advokátkou se sídlem v Brně, Masarykova 2, o 100.000,- Kč a o určení podílového spoluvlastnictví k movitým věcem, vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 6 C 1562/2005, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 3. 2011, č.j. 37 Co 311/2008-193, takto :

I. Dovolání se odmítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 10.650,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Vladimíry Odehnalové, advokátky.

Odůvodnění:

Dovolání proti v záhlaví citovanému rozhodnutí, kterým krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 29. 4. 2008, č.j. 6 C 1562/2005-170, jímž Okresní soud v Blansku zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení 100.000,- Kč a požadoval, aby soud určil, že je podílovým spoluvlastníkem označených movitých věcí, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. (toto ustanovení bylo nálezem Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. Pl. ÚS 29/11, zrušeno až uplynutím 31. 12. 2012); úvaha dovolacího soudu o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí je vyloučena, protože žalobce – jak vyplývá z dovolání datovaného 28. 6. 2011 – neuplatnil dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. (nesprávné právní posouzení věci).

Proti skutkovým závěrům soudu prvního stupně, které odvolací soud převzal, staví žalobce vlastní verzi toho, co se stalo s investičním a drobným majetkem, zásobami materiálu a peněžních prostředků na bankovním účtu, kdo z účastníků si ponechal výtěžek z prodeje zásob a kdo z nich inkasoval pohledávky v rámci vypořádání sdružení, které bylo rozpuštěno k 31. 12. 2002. Výtky směřující proti skutkovým zjištěním však nejsou s to přípustnost dovolání založit (srov. § 237 odst. 3, část věty za středníkem, § 241a odst. 3 o.s.ř.).

K dovolacímu důvodu podle § 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř. podřaditelné námitce, že v řízení nebyly provedeny další žalobcem navržené důkazy, přihlédnout nelze (srov. § 237 odst. 3, část věty za středníkem, o.s.ř.).

Podáním z 24. 2. 2012, které dovolacímu soudu došlo 27. 12. 2012, žalobce „doplnil“ své dovolání z 28. 6. 2011 tak, že prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. zpochybnil posouzení otázky, „na které straně sporu leží důkazní břemeno ohledně vypořádání majetku zaniklého sdružení.“ Doplnit dovolání po uplynutí dovolací lhůty o důvod, který dosud v dovolání uveden nebyl, zakazuje ustanovení § 242 odst. 4, věta první, o.s.ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2001, sp. zn. 20 Cdo 738/2001).

Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl (§ 243b odst. 5, věta první, § 218 písm. c/ o.s.ř.).

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. Žalovaný má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátkou v dovolacím řízení; výši odměny dovolací soud určil podle ustanovení § 1 odst. 1, § 2, § 3 odst. 1, § 5 písm. d/, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15, § 17 písm. b/ a § 18 odst. 1, věty první, vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění účinném do 29. 2. 2012, tj. částkou 8.575,- Kč. Součástí nákladů je dále paušální částka náhrady za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 1.775,- Kč (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně 18. prosince 2012

JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací