Plný text
33 Cdo 3129/2018-186
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobce V. V., zastoupeného Mgr. Janem Czapkem, advokátem se sídlem v [adresa] proti žalovanému J. V., zastoupenému Mgr. Karlem Kvasnicou, advokátem se sídlem v Bohumíně, Na Úvoze 392, o určení vlastnického práva k nemovitým věcem, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 26 C 18/2017, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 3. 2018, č.j. 57 Co 20/2018-129, t a k t o:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 3 400 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Karla Kvasnici, advokáta.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud dovolání žalobce proti v záhlaví označenému rozhodnutí, jímž Krajský soud v Ostravě potvrdil rozsudek ze dne 27. 9. 2017, č.j. 26 C 18/2017-99, kterým Okresní soud v Karviné zamítl žalobu o určení podílového vlastnictví specifikovaných nemovitých věcí, žalovanému přiznal na náhradě nákladů řízení 21.244 Kč a rozhodl o nákladech odvolacího řízení, odmítl (§ 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 /srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb./, dále jen „o.s.ř.“). Dovolání neobsahuje způsobilé vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o.s.ř.), o tuto obligatorní náležitost již dovolání nemůže být doplněno (§ 241b odst. 3 o.s.ř.) a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o.s.ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání definovat, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu § 237 o.s.ř. či jeho části. Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, znamená, že je povinen uvést, při řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena jinak.
Rovněž Ústavní soud potvrdil, že „náležitosti dovolání a následky plynoucí z jejich nedodržení jsou (…) v občanském soudním řádu stanoveny zcela jasně. Účastníkovi řízení podávajícímu dovolání proto nemohou při zachování minimální míry obezřetnosti vzniknout pochybnosti o tom, co má v dovolání uvést. Odmítnutí dovolání, které tyto požadavky nesplní, není formalismem, nýbrž logickým důsledkem nesplnění zákonem stanovených požadavků.“ (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. II ÚS 2716/13).
Dovolatel k otázce přípustnosti pouze uvedl, že „Splnění předpokladů přípustnosti dovolání spatřuje dle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.“ Požadavku na vymezení předpokladů přípustnosti (§ 241a odst. 2 o.s.ř.) ve smyslu § 237 o.s.ř. tak zjevně nedostál.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o.s.ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 18. 9. 2018
JUDr. Pavel Krbek předseda senátu