Plný text
33 Cdo 4442/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobců a) JUDr. D. S., b) Ing. J. S. a c) Ing. R. S., zastoupených JUDr. Milanem Štembergem, advokátem se sídlem v [adresa] proti žalované Modré pyramidě stavební spořitelně, a.s., se sídlem [adresa] (identifikační číslo [IČO]), zastoupené JUDr. Luďkem Chvostou, advokátem se sídlem [adresa] o určení trvání smluv o stavebním spoření, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 25 C 137/2015, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2016, č.j. 51 Co 65/2016-100, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Ve vztahu mezi žalobkyněmi JUDr. D. S., Ing. R. S. a žalovanou nemá žádná z účastnic právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozhodnutím městský soud zrušil rozsudek ze dne 14. 12. 2015, č.j. 25 C 137/2015-70, kterým Obvodní soud pro Prahu 2 zamítl žalobu, jíž se žalobce Ing. J. S. domáhal určení, že „trvá smlouva o stavebním spoření č. 2067406501,“ a žalované přiznal náhradu nákladů řízení, ve výrocích o náhradě nákladů řízení mezi žalobkyněmi JUDr. D. S., Ing. R. S. a žalovanou jej změnil a ve vztahu mezi těmito žalobkyněmi a žalovanou rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Dovolání, kterým rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalovaná, není přípustné.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jen „o.s.ř.“).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o.s.ř.).
Podle § 241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o.s.ř.).
Napadá-li dovolatelka postup odvolacího soudu, který nařídil jednání na 19. 4. 2016, jež se následně nekonalo, o čemž ji informoval s tím, že k nově nařízenému jednání bude předvolána, což se ale nestalo a usnesení vydal bez nařízení jednání, vytýká, že zatížil řízení vadou (nesprávným úředním postupem ji odňal možnost jednat před soudem). Stejný charakter má námitka, podle níž odvolací soud „vyhodnotil …, že prvoinstanční rozhodnutí je nepřezkoumatelné.“ Tím však nenapadla žádný právní závěr odvolacího soudu vyplývající z hmotného nebo procesního práva, na němž je rozhodnutí o věci založeno. K vadám – pokud by jimi bylo řízení skutečně postiženo – dovolací soud přihlíží pouze v případě, jedná-li se o dovolání přípustné (§ 242 odst. 3, věta druhá, o.s.ř.); protože tento předpoklad v dané věci splněn není, dovolací soud se touto argumentací nezabýval.
Žalovaná sice výslovně napadla rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu, ve vztahu k nákladovým výrokům však žádnou argumentaci – natož tu, jež by se vázala k obligatorním údajům ve smyslu § 241a odst. 2 o.s.ř. doplnitelným jen ve lhůtě uvedené v § 241b odst. 3 o.s.ř. – nevznesla.
Nepředložila-li žalovaná k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o.s.ř., Nejvyšší soud je odmítl (§ 243c odst. 1 o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o.s.ř.).
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím se řízení ve věci mezi žalobcem Ing. J. S. a žalovanou nekončí, bude i o náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. května 2017
JUDr. Pavel Krbek předseda senátu