Plný text
33 Cdo 5662/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 42 (adresa pro doručování: Územní pracoviště Brno, Orlí 27, Brno), proti žalovaným 1) J. V. a 2) L. V., zastoupeným JUDr. Janou Kašpárkovou, advokátkou se sídlem [adresa] o zaplacení 60.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 7 C 297/2004, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočka ve Zlíně ze dne 27. května 2015, č. j. 59 Co 195/2009-198, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Uherském Hradišti rozsudkem ze dne 19. května 2008, č. j. 7 C 297/2004-86, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně po žalovaných domáhala zaplacení 60.000,- Kč se 7,5 % úrokem z prodlení od 12. 1. 2002 do zaplacení, a rozhodl o nákladech řízení.
Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně rozsudkem ze dne 27. května 2015, č. j. 59 Co 195/2009-198, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že každému z žalovaných uložil povinnost zaplatit žalobkyni do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí částku 30.000,- Kč s úrokem z prodlení 7,5 % ročně; současně rozhodl o nákladech řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, které není podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 1 a 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. – dále jen „o. s. ř.“), přípustné.
Podle § 237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle § 238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř. není dovolání podle § 237 přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v § 120 odst. 2; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Odvolací soud oproti soudu prvního stupně shledal požadavek žalobkyně na vrácení příspěvku, který stát poskytl žalovaným na individuální bytovou výstavbu, při poměření uplatněného práva korektivem dobrých mravů důvodným, a proto změnil žalobu zamítající rozsudek soudu prvního stupně. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 8. 2005, sp. zn. 33 Cdo 1080/2004, v němž byl přijat a odůvodněn závěr, že manželé, jimž byl na základě smlouvy uzavřené před 1. 8. 1998 poskytnut státní příspěvek na individuální bytovou výstavbu, mají vůči státu postavení solidárních dlužníků jen tehdy, bylo-li ve smlouvě ujednáno, že v případě nedodržení podmínek jsou povinni příspěvek vrátit společně a nerozdílně, uložil každému z žalovaných povinnost zaplatit žalobkyni 30.000,- Kč (se specifikovaným příslušenstvím). Jde o samostatné nároky, byť se odvíjejí od téže události (poskytnutí státního příspěvku na individuální bytovou výstavbu). Žalovaní nejsou v řízení nerozlučnými společníky (každý z žalovaných jedná sám za sebe a jeho úkony nemají na práva a povinnosti druhého z nich žádný vliv); přípustnost dovolání se proto posuzuje ve vztahu ke každému z nich samostatně.
Protože jednotlivá plnění nepřevyšují 50.000,- Kč (každému z žalovaných bylo uloženo zaplatit 30.000,- Kč), je přípustnost dovolání vyloučena ustanovením § 238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř. Na tento závěr nemá vliv okolnost, že součet plnění přesahuje částku 50.000,- Kč, ani nesprávné poučení odvolacího soudu o přípustnosti dovolání, neboť jím nelze nahradit zákonem stanovené podmínky, za nichž je tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
V posuzovaném případě nejde o některou z výjimek uvedených v § 238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř. a přípustnost dovolání není založena ani ustanovením § 238a o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam taxativně vyjmenovaných případů.
Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.)
Výrok o nákladech dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. května 2016
JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu