Plný text
Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu Zpět na list Nové hledání 33 Cdo 602/2025 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:25. 11. 2025 Spisová značka:33 Cdo 602/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:33.CDO.602.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Vady podání Dotčené předpisy:§ 241a odst. 2 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:10. 12. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 602/2025-364 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Horňákem v právní věci žalobkyně S. B., zastoupené JUDr. Věrou Ottlovou, advokátkou se sídlem Tyršova 1902, Benešov, proti žalovaným 1) P. V., a 2) P. V., zastoupeným JUDr. Petrem Čichovským, advokátem se sídlem Jílovská 609, Týnec nad Sázavou, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 4 C 174/2022, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 3. 9. 2024, č. j. 23 Co 130/2024-315, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: (podle § 243f odst. 3 o. s. ř.) 1. Okresní soud v Benešově (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 7. 3. 2024, č. j. 4 C 174/2022-272, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je podílovou spoluvlastnicí ideální poloviny domu č. p. XY postaveného na st. p. č. XY a ideální poloviny parcely p. č. XY zahrady, zapsaných na LV č. XY pro katastrální území XY, obec XY, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště XY, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. 2. Krajský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 3. 9. 2024, č. j. 23 Co 130/2024-315, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. 3. Dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu neobsahuje obligatorní náležitost, a sice vymezení toho, v čem žalobkyně spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“); o tuto náležitost již dovolání nemůže být doplněno (§ 241b odst. 3 o. s. ř.). 4. Podle § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). 5. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. 6. Podle výše citovaného § 241a odst. 2 o. s. ř. je dovolatel povinen v dovolání uvést, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř., musí dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nestačí pouhá citace ustanovení § 237 o. s. ř. (či jeho části). Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, znamená, že je povinen uvést, od řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud a) odchýlil od „ustálené rozhodovací praxe“ dovolacího soudu nebo b) která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo c) která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, d) popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena (opětovně, ale) jinak. 7. Obsahově (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) žalobkyně v dovolání pouze polemizuje s tím, jak odvolací soud postupoval a jak rozhodl, požadavku § 241a odst. 2 o. s. ř. nedostála, Nejvyšší soud proto její dovolání odmítl podle § 243c odst. 1 věty první ve spojení s § 243f odst. 2 o. s. ř., neboť v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat. 8. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 25. 11. 2025 JUDr. Pavel Horňák předseda senátu