Plný text
33 Cdo 634/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobce R. B., zastoupeného Mgr. René Gemmelem, advokátem se sídlem [adresa] proti žalované I. B., zastoupené JUDr. Milanem Štúrikem, advokátem se sídlem [adresa] o 51.123,- Kč, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 56 C 424/2008, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 5. 2013, č.j. 8 Co 1131/2012-187, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.211,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Milana Štúrika, advokáta.
Odůvodnění:
Dovolání žalobce proti v záhlaví označenému rozhodnutí, kterým krajský soud potvrdil ve věci samé rozsudek ze dne 28. 2. 2012, č.j. 56 C 424/2008-142, kterým Okresní soud v Ostravě zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal po žalované zaplacení 51.123,- Kč, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů, neobsahuje náležitost vyžadovanou § 241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jen „o.s.ř.“), přičemž tuto vadu, pro niž nelze v dovolacím řízení pokračovat, žalobce včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranil (§ 241b odst. 3 o.s.ř.). Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o.s.ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. Žalobce otázku přípustnosti dovolání zcela pominul, naplněním kritérií uvedených v § 237 o.s.ř. se nijak nezabýval a vymezení přípustnosti nelze dovodit ani z celého obsahu dovolání, zejména jím není uvozující námitka, že „odvolací soud chybně posoudil poskytnutí částky 51.123,- Kč žalované jako dar, a pokud již tak učinil, tak chybně nepřipustil v odvolacím řízení posouzení nároku z titulu vrácení daru a neprovedl navržené důkazy.“
Pouze pro úplnost je nutno uvést, že uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu § 241a odst. 1 o.s.ř. není zpochybnění skutkového stavu věci, tedy námitka dovolatele, že z provedených důkazů měly soudy obou stupňů učinit zjištění, že účastníci uzavřeli ústní smlouvu o půjčce, a připomenout, že požaduje-li žalobce stejné plnění (51.123,- Kč), ale na základě jiného skutkového stavu, než ho vylíčil v žalobě (namísto plnění dluhu ze smlouvy o půjčce vrácení daru pro chování žalované hrubě porušující dobré mravy), jde o změnu žaloby ve smyslu § 95 odst. 1 o.s.ř. Přiměřené použití daného ustanovení v odvolacím řízení vyloučeno není (srov. § 211 o.s.ř.), ale je výrazně omezeno v systému neúplné apelace ustanovením § 205a odst. 1 o.s.ř. a obecně zásadou, podle níž v odvolacím řízení nelze uplatnit nový nárok (§ 216 odst. 2 o.s.ř.).
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání odmítl (§ 243c odst. 1, věta první, o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 9. června 2014
JUDr. Pavel Krbek předseda senátu