Plný text
33 Cdo 874/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Zlatohlávkovou ve věci žalobkyně ZEPTER INTERNATIONAL s.r.o., se sídlem [adresa] zastoupené JUDr. Zdeňkem Drtinou Ph.D., advokátem se sídlem v [adresa] proti žalované M. K. vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 116 EC 1039/2010, o 14.130,- Kč s příslušenstvím, o dovoláních žalované proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 17. 4. 2015, č. j. 116 EC 1039/2010-128 a proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 8. 2015, č. j. 57 Co 488/2015-139, t a k t o:
Dovolací řízení se zastavují.
Odůvodnění:
Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení 14.130 Kč z titulu nezaplacených měsíčních splátek kupní ceny podle kupní smlouvy, kterou účastnice uzavřely dne 7. 10. 2006.
Podáním došlým soudu 11. 10. 2013 požádala žalovaná o ustanovení zástupce z řad advokátů. Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 13. 2. 2014, č. j. 116 EC 1039/2010-78, žalované ustanovil zástupcem k ochraně jejích zájmů Mgr. P. S., advokáta se sídlem v [adresa] ; ten dne 31. 3. 2014 požádal soud o zproštění z funkce zástupce žalované, neboť tato s ním nespolupracuje, na jeho výzvy nereaguje a nadále sama činí a zasílá soudu podání, v nichž se vyjadřuje k předmětu řízení.
Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 17. 4. 2015, č. j. 116 EC 1039/2010-128, zprostil advokáta Mgr. P. S. funkce ustanoveného zástupce žalované (výrok I.) a zamítl žádost žalované u ustanovení zástupce z řad advokátů pro předmětné řízení (výrok II.).
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 27. 8. 2015, č. j. 57 Co 488/2015-139, usnesení soudu prvního stupně v napadané části, tj. v odstavci II., potvrdil. Ztotožnil se s jeho skutkovými zjištěními, že žalovaná s advokáty, kteří jí byli soudem dosud ustanoveni (před Mgr. P. S. jí byl ustanoven zástupcem advokát JUDr. Pavel Povolný, který byl zproštěn funkce usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 13. 2. 2014 č. j. 116 EC 1039/2010-78), nespolupracuje, ignoruje je a opakovaně sama zasílá soudu svá podání. Na podkladě těchto zjištění uzavřel, že žalovaná své zájmy ve skutečnosti hájí, a je schopna hájit, sama.
Proti shora označeným usnesením soudu prvního stupně a odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž současně požádala o osvobození od soudního poplatku z dovolání a o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 22. 12. 2016, č. j. 116 EC 1039/2010-174, ustanovil žalované zástupcem Mgr. Vladana Tisovského, advokáta se sídlem [adresa] . K odvolání žalované Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 30. 6. 2016, č. j. 57 Co 131/2016-203, citované usnesení soudu prvního změnil tak, že žalované se zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení neustanovuje; toto rozhodnutí nabylo právní moci 26. 7. 2016.
Podáním z 1. 8. 2016 žalovaná znovu požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení; protože v žádosti netvrdila žádné nové skutečnosti oproti žádosti předchozí, Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 10. 8. 2016, č. j. 116 EC 1039/2010-213, řízení o této žádosti zastavil pro překážku věci pravomocně rozhodnuté. Proti tomuto usnesení podala žalovaná odvolání, jehož součástí je další žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Za dané procesní situace otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 8. 2015, č. j. 57 Co 488/2015-139, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sen. zn. 29 NSČR 82/2014 a usnesení ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Postupoval přitom podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zák. č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zák. č. 293/2013 Sb., kterými se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“. Dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro to, aby byl žalované v řízení o dovolání, jímž brojí proti usnesení, kterým odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně o neustanovení zástupce z řad advokátů, zástupce z řad advokátů ustanoven. V řízení před soudy nižších stupňů bylo spolehlivě prokázáno, že žalovaná s jí ustanovenými advokáty nespolupracuje a nekomunikuje. Podání si tvoří a zasílá soudům sama. Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 12. 2016, č. j. 116 EC 1039/2010-250, byla sice osvobozena od soudního poplatku z dovolání, nicméně její faktické chování nasvědčuje, že její opakované žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů jsou ryze formální; jednalo by se tak o neekonomické vynakládání prostředků státu na to, aby bylo v dovolacím řízení – navíc při uplatňování zřejmě bezúspěšného práva - zajištěno povinné zastoupení žalované.
Nejvyšší soud řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu podle § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.
Řízení o dovolání proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 17. 4. 2015, č. j. 116 EC 1039/2010-128, bylo zastaveno podle § 243b a § 104 odst. 1 věty první o. s. ř. z důvodu nedostatku funkční příslušnosti Nejvyššího soudu.
O náhradě nákladů řízení, včetně nákladů tohoto dovolacího řízení, bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ve věci samé (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.