Plný text
33 Nd 431/2022-45
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobkyně THREE CONSTRUCTION s.r.o., se sídlem [adresa] (identifikační číslo osoby [IČO]), zastoupené JUDr. Kateřinou Martínkovou, advokátkou se sídlem [adresa] proti žalované Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, se sídlem [adresa] (identifikační číslo osoby [IČO]), o 159 461 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 24 C 126/2022, o přikázání věci z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř., takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 24 C 126/2022 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Ostravě.
Odůvodnění:
Žalobkyně se žalobou podanou dne 13. 4. 2022 k Obvodnímu soudu pro Prahu 8 domáhala po žalované zaplacení 159.461,-Kč s příslušenstvím. Uplatněný nárok odůvodnila tím, že dne 2. 5. 2016 uzavřela jako zaměstnavatel pracovní smlouvu s V. P. (nar. XY), který dne 9. 11. 2020 utrpěl před výrobní halou na adrese XY, pracovní úraz, v důsledku něhož byl od 10. 11. 2020 do 10. 10. 2021 dočasně práce neschopným. Pracovní úraz žalobkyně žalované oznámila, neboť se jednalo o pojistnou událost v rámci zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, a žalovaná odmítla poskytnout pojistné plnění proto, že zaměstnanec (poškozený) byl současně jednatelem žalobkyně.
Žádost o přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě z důvodu vhodnosti obsaženou v žalobě žalobkyně odůvodnila tím, že „v daném případě přinese hospodárnější a rychlejší průběh řízení, neboť ke každému jednání je třeba ujet vzdálenost zhruba 370 km, tj. při cestě tam i zpět pokaždé 740 km, tedy přinejmenším 8 hodin cesty.“ Žalovaná je oproti ní ve výhodě, neboť pouze v Ostravě má 8 poboček, přičemž „například nejbližší z nich se sídlem [adresa] – Poruba je Okresnímu soudu v Ostravě vzdálena 1 km“. Protože k pracovnímu úrazu došlo v Ostravě, lze předpokládat, že důkazy budou blíže právě Okresnímu soudu v Ostravě.
Žalovaná se vyjádřila tak, že s navrhovaným přikázáním věci nesouhlasí. S odkazem na judikaturu soudů rozvedla, že by „delegace příslušnosti jako výjimka z pravidla měla být vykládána restriktivně“, a doplnila, že pobočky žalované v Ostravě jsou vybaveny obchodní službou a nikoli službou právní.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Obvodnímu soudu pro Prahu 8) a Okresnímu soudu v Ostravě, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.), dospěl k závěru, že nejsou splněny zákonné podmínky pro přikázání věci jinému soudu.
Podle § 12 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti (odst. 2). Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odst. 3 věta druhá).
Důvody vhodnosti podle citovaného ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Okolnosti, pro niž žalobkyně navrhla přikázání věci označenému soudu, tedy vzdálenost mezi jejím sídlem, případně místem bydliště její jednatelky - a s tím související předpokládaný hospodárnější a rychlejší průběh řízení - pro delegaci jinému než místně příslušnému soudu podle § 12 odst. 2 o. s. ř. samostatně nepostačují. Jak žalobkyně, tak žalovaná jsou právnickými osobami, žalobkyně neučinila v žalobě žádné důkazní návrhy, které by svědčily pro hospodárnější a rychlejší průběh řízení (dokazování) před soudem, v rámci jehož obvodu došlo ke škodní události. Navíc stanovisko žalované k návrhu na delegaci bylo negativní.
Nejvyšší soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 8. 2022
JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu