Usnesení ze dne 21. 12. 2010
Plný text
4 Nd 450/2010-68
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné v právní věci žalobců 1) I. H., a 2) V. S., obou zastoupených Mgr. Robertem Sedláčkem, advokátem se sídlem [adresa] proti žalované MUDr. H. G., o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 35 C 21/2010, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., t a k t o :
Věc vedená u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 35 C 21/2010 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 4.
Odůvodnění:
Výše uvedená věc byla podáním Městského soudu v Brně ze dne 22. 11. 2010 (doručeno dne 6. 12. 2010) předložena Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o návrhu žalované na delegaci Obvodnímu soudu pro Prahu 4 podle § 12 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná návrh na přikázání věci jinému soudu odůvodnila tím, že v obvodu Městského soudu v Brně nebydlí, je dlouhodobě těžce nemocná a plně invalidní, proto je pro ni dojíždění k Městskému soudu v Brně ze zdravotních důvodů zcela vyloučeno, navíc i případní svědci mají bydliště v Praze.
Žalobci s návrhem na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 4 nesouhlasili s tím, že nevidí důvod pro delegaci věci jinému soudu, když žalovaná, pokud se nebude moci jednání osobně zúčastnit, může být vyslechnuta dožádaným soudem v místě svého bydliště, popřípadě se může nechat právně zastoupit. Navíc žalobci v podaném návrhu na zahájení řízení uvedli, že chtějí uzavřít soudní smír a v takovém případě by soud prováděl pouze jediný důkaz, a to znalecký posudek na cenu předmětné nemovitosti. Žalobcům není známo, že by žalovaná navrhovala výslech svědků s bydlištěm v Praze a dle názoru žalobců by vzhledem k tomu, že se řízení týká nemovitosti, bylo nevhodné, aby věc projednával jiný soud, než soud příslušný ze zákona.
Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Městský soud v Brně) a Obvodnímu soudu pro Prahu 4, jemuž má být věc přikázána, návrh žalované na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 4 z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V případě projednávané věci žalovaná návrh na delegaci Obvodnímu soudu pro Prahu 4 odůvodňuje zejména svým nepříznivým zdravotním stavem (který však ničím nedoložila), na základě kterého je pro ni údajně dojíždění k Městskému soudu v Brně zcela vyloučeno.
Nejvyšší soud České republiky k věci uvádí, že zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení či svědek nemá pracoviště (bydliště) v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem pracoviště (bydliště) a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. K mimořádným poměrům účastníka řízení lze při rozhodování o delegaci vhodné přihlédnout jedině za situace, kdy by takové rozhodnutí nebylo na úkor dalších účastníků řízení. Pokud by však v dané věci bylo rozhodnuto o přikázání Obvodnímu soudu pro Prahu 4, došlo by ke stavu, který by byl pro žalobce nepříznivý. Je totiž nutno přihlédnout ke skutečnosti, že žalobci s návrhem na delegaci věci Obvodnímu soudu pro Prahu 4 nesouhlasili.
Po prostudování předmětného spisového materiálu dospěl Nejvyšší soud České republiky k závěru, že v případě předmětné věci nejsou dány žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 4 podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř.
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu žalované na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 4 z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. Obvodnímu soudu pro Prahu 4 nepřikázal.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. prosince 2010
JUDr. Jiří Pácal předseda senátu
Usnesení ze dne 21. 2. 2011
Plný text
4 Nd 450/2010-I.
OPRAVNÉUSNESENÍ
Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. 4 Nd 450/2010, se ve smyslu ustanovení § 167 odst. 2 a § 164 o. s. ř. opravuje v záhlaví ohledně bydliště žalobce č. 2) t a k t o :
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné v právní věci žalobců 1) I. H., a 2) V. S., obou zast. Mgr. Robertem Sedláčkem, advokátem se sídlem [adresa] proti žalované MUDr. H. G., o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 35 C 21/2010, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., t a k t o :
V ostatních částech zůstává předmětné usnesení beze změn.
Odůvodnění:
Ve výše uvedené věci bylo usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. 4 Nd 450/2010, rozhodnuto tak, že daná věc vedená u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 35 C 21/2010 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 4. Součástí usnesení je i poučení, že proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Následně podala žalovaná podáním ze dne 9. 2. 2011 (doručeno dne 11. 2. 2011) návrh na vydání opravného usnesení k citovanému usnesení s odůvodněním, že žalované nebyly zaslány vyjádření žalobců k jejímu návrhu na delegaci věci jinému soudu, že v záhlaví usnesení bylo nesprávně uvedeno bydliště žalobců a že Nejvyšší soud České republiky se v odůvodnění předmětného usnesení nevyrovnal s listinami připojenými k návrhu. Žalovaná rovněž navrhla vypustit z usnesení první větu prvního odstavce, neboť je dle jejího názoru zcela nesrozumitelná a závěrem opětovně požaduje přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 4.
Nejvyšší soud České republiky shledal, že v záhlaví usnesení ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. 4 Nd 450/2010, došlo k chybnému uvedení bydliště žalovaného č. 2), kdy byla nesprávně uvedena adresa ……, namísto …….. Tímto opravným usnesením proto došlo ve smyslu ustanovení § 167 odst. 2 a § 164 o. s. ř. k opravě zmíněné chyby.
K ostatním námitkám žalované je však třeba uvést, že se jedná o námitky proti již pravomocnému rozhodnutí, proti kterému není přípustný opravný prostředek (jak vyplývá i z poučení obsaženého v příslušném usnesení), tedy námitky nepřípustné.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. února 2011
Předseda senátu JUDr. Jiří Pácal