Plný text
4 Nd 91/2011-487
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné v právní věci žalobkyně V. C. , zast. PhDr. M. J., Janovského 15, Praha 7, proti žalovaným 1) ČTYŘLÍSTEK ZAHRADNICKÉ SLUŽBY, s.r.o., se sídlem [adresa] 2) ČTYŘLÍSTEK ZAHRADNÍ CENTRUM, s.r.o., se sídlem [adresa] 3) Ing. J. J. , 4) Ing. P. K. , všem zast. JUDr. Jiřím Helánem, advokátem se sídlem Brno, Komínská 12, o vydání bezdůvodného obohacení, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 36 C 307/2003, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., t a k t o :
Věc vedená u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 36 C 307/2003 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 7.
Odůvodnění:
Výše uvedená věc byla podáním Městského soudu v Brně ze dne 10. 3. 2011 (doručeno dne 17. 3. 2011) předložena Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o návrhu žalobkyně na delegaci Obvodnímu soudu pro Prahu 7 podle § 12 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně návrh na přikázání věci jinému soudu odůvodnila tím, že předmětné řízení započalo již v roce 2003, že je řadu let v důchodu (má 88,5 roku), má malý finanční příjem, v posledních letech se jí velmi zhoršil zdravotní stav a řízení u Městského soudu v Brně jí způsobuje větší náklady, čímž je jí ztížen přístup k právu. Její obecná zmocněnkyně PhDr. M. J., která je rovněž již v důchodu, o žalobkyni celodenně pečuje a cesta obecné zmocněnkyně k soudnímu jednání do Brna by byla na újmu žalobkyně. Dále žalobkyně uvedla, že na straně žalovaných stojí dva bohatí brněnští podnikatelé a dvě prosperující brněnské firmy, jejichž finanční situace jim ani jejich právnímu zástupci nebrání dojíždět k soudnímu jednání do Prahy. Z uvedených důvodů žalobkyně navrhla delegaci věci Obvodnímu soudu pro Prahu 7, který je v dosahu dostupném pro její obecnou zmocněnkyni. V doplňujícím podání žalobkyně k návrhu na delegaci vhodnou poznamenala, že ztratila důvěru ve státní orgány v Brně a žádá, aby spor byl delegován do Prahy, kde bude alespoň moci její obecná zmocněnkyně nahlížet pravidelně do spisu a hlídat, aby nedošlo k podvodům.
Žalovaní s návrhem na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 7 nesouhlasili a dále uvedli, že důvodem značného časového rozdílu mezi podáním žaloby a jednání ve věci je postup obecné zmocněnkyně žalobkyně, která podala k soudu velké množství podání, se kterými se soud musel před tím, než nařídil jednání ve věci, složitě vypořádávat. Pokud by žalobkyni zastupoval řádný a rozumný právní zástupce, byla by dle názoru žalovaných věc již vyřízena, neboť by rozhodně přistoupili na smírné vyřešení sporu. Podle žalovaných není k delegaci vhodné důvod, neboť výslech žalobkyně je možno provést cestou dožádání, vzhledem k věku a zdravotnímu stavu žalobkyně by delegace nevedla k rychlejšímu a hospodárnějšímu projednání věci, navíc příslušný soud již provedl podstatnou část dokazování, účastnické výslechy nejsou v dané fázi řízení zcela nezbytné a bylo by na újmu žalovaných, kteří se opakovaně pokusili o smírné řešení sporu, aby měli na své náklady dojíždět k jinému než příslušnému soudu.
Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Městský soud v Brně) a Obvodnímu soudu pro Prahu 7, jemuž má být věc přikázána, návrh žalobkyně na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 7 z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V případě projednávané věci žalobkyně, jak již bylo uvedeno výše, návrh na delegaci Obvodnímu soudu pro Prahu 7 odůvodnila zejména svou tíživou finanční situací, vysokým věkem a nepříznivým zdravotním stavem, který doložila lékařskou zprávou s tím, že o ni pečuje její obecná zmocněnkyně a cesta obecné zmocněnkyně k soudnímu jednání do Brna by byla na újmu žalobkyně. Dále žalobkyně uvedla, že na straně žalovaných stojí dva bohatí brněnští podnikatelé a dvě prosperující brněnské firmy, jejichž finanční situace jim ani jejich právnímu zástupci nebrání dojíždět k soudnímu jednání do Prahy.
Nejvyšší soud České republiky k věci uvádí, že zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení či svědek nemá pracoviště (bydliště) v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem pracoviště (bydliště) a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. K mimořádným poměrům účastníka řízení lze při rozhodování o delegaci vhodné přihlédnout jedině za situace, kdy by takové rozhodnutí nebylo na úkor dalších účastníků řízení. Pokud by však v dané věci bylo rozhodnuto o přikázání Obvodnímu soudu pro Prahu 7, došlo by ke stavu, který by byl pro žalované nepříznivý. Je totiž nutno přihlédnou ke skutečnosti, že žalovaní s návrhem na delegaci věci Obvodnímu soudu pro Prahu 7 nesouhlasili.
Po prostudování předmětného spisového materiálu dospěl Nejvyšší soud České republiky k závěru, že v případě předmětné věci nejsou dány žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 7 podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř.
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu žalobkyně na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 7 z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. Obvodnímu soudu pro Prahu 7 nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. března 2011
Předseda senátu: JUDr. Jiří Pácal