Plný text
4 Tz 47/2025-478
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 14. 1. 2026 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudkyň JUDr. Pavly Augustinové a JUDr. Marty Ondrušové stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného M. V., proti pravomocnému trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 30. 9. 2021, sp. zn. 33 T 63/2019, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :
Pravomocným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 30. 9. 2021, sp. zn. 33 T 63/2019, byl porušen zákon v ustanovení § 314e odst. 5 tr. ř. v neprospěch obviněného M. V.
Napadený trestní příkaz se zrušuje. Současně se zrušují také všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Obvodnímu soudu pro Prahu 4 se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
1. Trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 30. 9. 2021, sp. zn. 33 T 63/2019, byl obviněný M. V. uznán vinným přečinem zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 tr. zákoníku, kterého se podle výroku o vině daného trestního příkazu dopustil tím, že (včetně pravopisných chyb a překlepů)
„dne 15. 3. 2019, na blíže přesně nezjištěném místě, jako brigádník rozvážející zboží u společnosti Global support commanders s.r.o., IČ: 07529864, po doručení zboží koncovým zákazníkům a vyinkasování dobírek ve výši 1.104 Kč, 1.061 Kč, 572 Kč a 20.605 Kč, kdy částku měl po pracovní době odevzdat v sídle společnosti, toto neučinil, uvedenou finanční hotovost si ponechal pro své účely, směnu nedokončil, vozidlo odstavil v Praze XY, XY, o čemž informoval svého kolegu, na výzvy jednatelů poškozené společnosti o vrácení finanční hotovosti nereagoval, čímž způsobil poškozené společnosti Global support commanders s.r.o., IČ: 07529864, škodu v celkové výši 23.342 Kč“.
2. Za uvedené jednání a za přečin zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 tr. zákoníku, za který byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 26. 8. 2019, sp. zn. 13 T 106/2019, který nabyl právní moci dne 12. 10. 2019, byl obviněný M. V. odsouzen podle § 206 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 67 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku s přihlédnutím k § 314e odst. 2 písm. e) tr. ř. a § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému peněžitému trestu, a to 200 denních sazeb ve výši denní sazby 400 Kč, tedy v celkové výši 80 000 Kč.
3. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost uhradit na náhradě škody poškozené společnosti Global support commanders, s. r. o., škodu ve výši 23 342 Kč a poškozené EKO-Electric, spol. s r. o., majetkovou škodu ve výši 56 080 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená EKO-Electric, spol. s r. o., odkázána se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 4. Současně byl podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Jihlavě ze dne 26. 8. 2019, sp. zn. 13 T 106/2019, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
5. Trestní příkaz nabyl právní moci dne 10. 11. 2021.
6. Proti trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 30. 9. 2021, sp. zn. 33 T 63/2019, podala ministryně spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. V. Vytkla v ní, že zákon byl porušen v ustanovení § 314e odst. 5 tr. ř. V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti shrnula dosavadní řízení a dále uvedla, že napadeným trestním příkazem byl porušen zákon v neprospěch obviněného z důvodu uložení samostatného souhrnného peněžitého trestu sestávajícího z 200 denních sazeb po 400 Kč, tedy celkem 80 000 Kč. Dále uvedla, že v obdobných případech již rozhodoval Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 28. 6. 2022, sp. zn. 11 Tz 84 2022, a rozsudkem ze dne 15. 9. 2021, sp. zn. 3 Tz 23/2021, na základě podaných stížností pro porušení zákona, když v obou případech bylo porušeno ustanovení §314e odst. 5 tr. ř., přičemž zmíněné ustanovení bylo uloženým náhradním trestem odnětí svobody v obou trestních věcech porušeno. Nejvyšší soud na základě zřejmého porušení zákona rozhodl o zrušení trestních příkazů a přikázal místně a věcně příslušným soudům, aby věc projednaly v potřebném rozsahu a znovu rozhodly. Na základě ustanovení § 69 odst. 2 tr. zákoníku je i v nyní posuzovaném případě zřejmé, že pokud by v předmětném případě mělo být přistoupeno k nařízení přeměny stávajícího peněžitého trestu v nepodmíněný trest odnětí svobody, byl by obviněný ohrožen 400 dny odnětí svobody, které by činily dvojnásobek 200 denních sazeb uložených obviněnému trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 dne 30. 9. 2021 pod sp. zn. 33 T 63/2019. Výsledný trest by v konečném důsledku převyšoval jeden rok odnětí svobody. 7. Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 30. 9. 2021, sp. zn. 33 T 63/2019, byl porušen zákon v neprospěch obviněného M. V. ve vytýkaném směru, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil, aby dále zrušil všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.
8. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se ve svém vyjádření se stížností pro porušení zákona ztotožnil, včetně závěrečného návrhu.
9. Nejvyšší soud proto podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost toho výroku rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného v ustanovení § 314e odst. 5 tr. ř.
10. Ustanovení § 314e odst. 5 tr. ř. stanoví, že je-li trestním příkazem ukládán peněžitý trest, nesmí dvojnásobek počtu denních sazeb ani spolu s uloženým trestem odnětí svobody a náhradním trestem odnětí svobody za trest domácího vězení přesahovat jeden rok.
11. S ohledem na shora uvedené Nejvyšší soud shledal, že podaná stížnost pro porušení zákona je v posuzované věci důvodná. Obviněnému byl totiž citovaným trestním příkazem uložen podle § 67 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku peněžitý trest ve výměře 80 000 Kč, vyměřený jako 200 denních sazeb ve výši 400 Kč jedné denní sazby. Je tedy zřejmé, že zákonné omezující pravidlo pro ukládání peněžitého trestu trestním příkazem obsažené v § 314e odst. 5 tr. ř. nebylo obvodním soudem v trestní věci obviněného respektováno, neboť dvojnásobek počtu denních sazeb peněžitého trestu (400 dní) přesáhl maximální přípustnou dobu 1 roku. Jak důvodně namítla ministryně spravedlnosti, napadeným trestním příkazem obvodního soudu tak byl porušen zákon v § 314e odst. 5 tr. ř. v neprospěch obviněného, kterému byl v důsledku toho uložen nezákonný trest.
12. Nejvyšší soud proto vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že pravomocným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 30. 9. 2021, sp. zn. 33 T 63/2019, byl porušen zákon v neprospěch obviněného, a to v ustanovení § 314e odst. 5 tr. ř. Proto pak podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil předmětný trestní příkaz, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu, a podle § 270 odst. 1 tr. ř. Obvodnímu soudu pro Prahu 4 přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Jen pro úplnost Nejvyšší soud připomíná, že pokud svým rozsudkem vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného, nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch (§ 273 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.