Plný text
6 Tdo 1067/2016-24
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 10. srpna 2016 o dovolání, které podal obviněný J. Z., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2016, č. j. 13 To 115/2016-241, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 2 T 156/2015, t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného o d m í t á .
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Benešově ze dne 20. 1. 2016, č. j. 2 T 156/2015-215, byl obviněný J. Z. (dále jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným pokračujícím přečinem podvodu § 209 odst. 1. 2 a 3 tr. zákoníku spáchaný dílem ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se podle jeho skutkových zjištění dopustil tím, že:
I.)
1) dne 2. 2. 2015 v místě svého trvalého bydliště v Č., v úmyslu neoprávněně získat finanční prostředky pro svoji potřebu, elektronickou cestou svým jménem požádal o úvěr ve výši 3 000 Kč u nebankovní společnosti Zaplo Finance, s. r. o., IČ: [IČO], přičemž u svého dokladu totožnosti graficky pozměnil údaje, uvedl zde smyšlené rodné číslo ..., takto upravený doklad připojil k žádosti o úvěr, avšak žádost byla vyhodnocena jako podvodná a úvěr nebyl zprostředkován,
2) dne 17. 2. 2015 v místě trvalého bydliště v Č., v úmyslu neoprávněně získat finanční prostředky pro svoji potřebu, elektrickou cestou svým jménem požádal o úvěr ve výši 4 000 Kč u nebankovní společnosti Zaplo Finance, s. r. o., IČ: [IČO], přičemž u svého dokladu totožnosti pozměnil údaje, uvedl smyšlené číslo dokladu ..., smyšlené rodné číslo ..., trvalý pobyt P., Ch. ... okr. N. J., takto upravený doklad připojil k žádosti o úvěr, avšak žádost byla vyhodnocena jako podvodná a úvěr nebyl zprostředkován,
II.)
v době nejméně od 27. 11. 2014 do 20. 2. 2015 v místě svého trvalého bydliště v Č., N. L. ..., okr. B., elektronickou cestou prostřednictvím svého počítače, v úmyslu neoprávněně získat finanční prostředky pro svoji potřebu, jako žadatel o úvěr zneužil osobní údaje: J. Z., trvale bytem [adresa] bytem [adresa] bytem [adresa] bytem [adresa] bytem [adresa] bytem [adresa] bytem [adresa] bytem P. ..., P., okr. P., které nalezl na internetu, a jednak pod svoji pravdivou identitou, případně pod svým jménem s pozměněním údajů o své osobě a uváděním smyšlených údajů či údajů výše jmenovaných osob, opakovaně požádal a v několika případech i uzavřel se společností Ferratum Bank Ltd., IČ: C56251, se sídlem [adresa] Level 6, 1551 Sliema SLM, Malta, korespondenční adresa: Ferratum Czech, s. r. o., P. ..., P. – J., smlouvy o zápůjčkách na různé finanční částky, které si nechal poslat na své bankovní účty, když konkrétně:
1) dne 27. 11. 2014 v 11:20 hod. pod svými generáliemi: J. Z., rodné číslo ..., bydliště N. L. ..., Č., číslo občanského průkazu ..., se vyplněním online formuláře přes obchodního partnera Cresco Group, s. r. o., pokusil uzavřít smlouvu o zápůjčce na částku 10 000 Kč s dobou čerpání 30 dnů, avšak k jejímu uzavření nedošlo, neboť žádost byla společností zamítnuta,
2) dne 15. 12. 2014 v 07:55 hod. pod svými generáliemi: J. Z., rodné číslo ... bydliště N. L. ..., Č., číslo občanského průkazu ..., se vyplněním online formuláře na portálu www.uspory.cz pokusil uzavřít smlouvu o zápůjčce na částku 5 000 Kč s dobou čerpání 7 dnů, avšak k jejímu uzavření nedošlo, neboť žádost byla společností zamítnuta,
3) dne 29. 12. 2014 v době 14:50 hod. pod jménem existující osoby J. Z., rodným číslem ... a adresou bydliště N. P. ..., P., které nalezl na internetu, a dále pod číslem již neplatného občanského průkazu ..., který patřil L. J., trvale bytem N. ..., L., se vyplněním online formuláře na portálu www.uspory.cz pokusil uzavřít smlouvu o zápůjčce na částku 5 000 Kč s dobou čerpání 20 dnů, avšak k jejímu uzavření nedošlo, neboť žádost byla společností zamítnuta z důvodu neplatného občanského průkazu,
4) dne 30. 12. 2014 v 21:55 hod. pod jménem J. Z., rodným číslem ... patřícímu J. D., trvale bytem P. ..., Z., okr. P. z., s adresou bydliště T. ..., R. existující osoby J. Z., které nalezl na internetu, a dále pod existujícím číslem občanského průkazu ..., které nalezl na internetu, a dále pod existujícím číslem občanského průkazu ..., který byl vydaný L. P., trvale bytem K. ..., okr. B., jehož fotokopii nalezl na internetu a upravil v počítačovém programu Adobe PhotoShop, prostřednictvím online formuláře na portálu www.ferratum.cz uzavřel smlouvu o zápůjčce s dobou splatnosti 22 dnů, na jejímž základě obdržel na jím uvedený bankovní účet č. ... částku 2 500 Kč,
5) dne 29. 1. 2015 v 16:10 hod. pod svými generáliemi: J. Z., rodným číslem ..., adresou N. L. ..., Č. a číslem občanského průkazu ..., se vyplněním online formuláře na portálu www.ferratum.cz pokusil uzavřít smlouvu o zápůjčce na částku 4 000 Kč s dobou čerpání 22 dnů, avšak k jejímu uzavření nedošlo, neboť žádost byla společností zamítnuta,
6) dne 3. 2. 2015 v 11:35 hod. pod jménem J. Z., smyšleným neexistujícím rodným číslem ..., svou adresou bydliště N. L. ..., Č. a číslem svého občanského průkazu ..., se vyplněním online formuláře na portálu www.ferratum.cz pokusil uzavřít úvěrovou smlouvu o zápůjčce na částku 4 000 Kč s dobou čerpání 26 dnů, avšak k jejímu uzavření nedošlo, neboť žádost byla společností zamítnuta,
7) dne 17. 2. 2015 v 12:15 hod. pod jménem J. Z., smyšleným neexistujícím rodným číslem ..., s adresou bydliště Ch. ..., P., existující osoby J. Z., kterou nalezl na internetu, a číslem občanského průkazu ..., který byl vydaný D. N., ... trvale bytem J. ..., B., jehož fotokopii nalezl na internetu, prostřednictvím online formuláře na portálu www.ferratum.cz uzavřel smlouvu o zápůjčce s dobou splatnosti 22 dnů, na jejímž základě obdržel na jím uvedený bankovní účet č. ..., částku 3 000 Kč,
8) dne 18. 2. 2015 v 13:30 hod. pod jménem J. Z., smyšleným neexistujícím rodným číslem ..., adresou bydliště Ch. ..., K., existující osoby J. Z., ..., kterou nalezl na internetu, a smyšleným číslem občanského průkazu ..., prostřednictvím online formuláře na portálu www.ferratum.cz, uzavřel smlouvu o zápůjčce s dobou splatnosti 25 dnů, na jejímž základě obdržel na jím uvedený bankovní účet č. ..., částku 2 000 Kč,
9) dne 20. 2. 2015 v 17:30 hodin pod jménem J. Z., smyšleným neexistujícím rodným číslem ..., adresou K. ..., Ch., kdy tuto adresu existující osoby J. Z., kterou nalezl na internetu, a číslem občanského průkazu ..., který byl vydaný J. P., trvale bytem P. ..., P., se vyplněním online formuláře na portálu www.ferratum.cz pokusil uzavřít smlouvu o zápůjčce na částku 4 500 Kč s dobou čerpání 30 dnů, avšak k jejímu uzavření nedošlo, neboť žádost byla společností zamítnuta,
aniž by cokoli uhradil, a způsobil tak škodu v celkové výši 7 500 Kč, ačkoli se snažil získat finanční částky v celkové výši 50 500 Kč, a takto jednal, ačkoli byl mimo jiné pro trestný čin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku odsouzen pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Benešově – soudu pro mládež ze dne 23. 7. 2014, č. j. 2 Tm 4/2014-559, k úhrnnému trestnímu opatření odnětí svobody v trvání 10 měsíců podmíněně odloženému na zkušební dobu v trvání 2 roků za současného uložení dohledu probačního úředníka podle § 16 zák. č. 218/2003 Sb.
2. Za toto jednání byl za současného zrušení podle § 45 odst. 1 tr. zákoníku výroku o vině pokusem přečinu podvodu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 209 odst. 1, 2 tr. zákoníku a výroku o trestu ke dni 7. 5. 2015 pravomocného trestního příkazu Okresního soudu v Benešově ze dne 23. 4. 2015, č. j. 1 T 57/2015-44, jež byl obviněnému doručen společně s návrhem na potrestání dne 28. 4. 2015, odsouzen podle § 209 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 45 odst. 1 tr. zákoníku ke společnému trestu odnětí svobody v trvání 1 roku, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku zařazen do věznice s dohledem. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost uhradit poškozené společnosti Ferratum Bank Ltd. na náhradě škody částku 7 500 Kč.
3. O odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný, rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Praze usnesením ze dne 26. 4. 2016, č. j. 13 To 115/2016-241, jímž je podle § 256 tr. ř. zamítl.
II. Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2014, č. j. 13 To 115/2016-241, podal obviněný prostřednictvím obhájce JUDr. Pavla Bracha dovolání, v němž uplatnil důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř.
5. Obviněný odvolacímu soudu vytkl, že se dostatečně a vyčerpávajícím způsobem nevypořádal s jeho v odvolání tvrzenými skutečnostmi, své závěry neodůvodnil a tím porušil jeho právo na spravedlivý proces. Dále mu vytkl, že v návaznosti na rozsudek soudu prvního stupně nedostatečně zvážil všechny okolnosti svědčící v jeho prospěch (zmínil povahu provinění, věk blízký věku mladistvých, vzorné chování před výkonem trestu) i neprospěch, když v jeho prospěch přihlédl pouze k jeho doznání. Má za to, že odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody neodpovídá charakteru trestné činnosti. Uložený trest pokládá za nepřiměřeně přísný se zřetelem k tomu, že v rozhodném období měl problémy s hazardem, pro jejichž řešení vyhledal odbornou pomoc. Současně bude mít výkon trestu odnětí svobody negativní vliv na jeho osobnost, jakož i způsobilost plnit závazky vůči věřitelům (poškozeným).
6. Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2016, č. j. 13 To 115/2016-241 a jemu předcházející rozsudek Okresního soud v Benešově ze dne 20. 1. 2016, č. j. (myšleno sp. zn.) 2 T 156/2015. V návaznosti na výzvu Okresního soudu v Benešově vyjádřil dodatečný souhlas, aby o podaném dovolání Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání.
7. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství sdělila, že se po seznámení s obsahem podaného dovolání k němu nebude věcně vyjadřovat. Souhlasí, aby Nejvyšší soud rozhodl za podmínek § 265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
III. Přípustnost dovolání
8. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná. Shledal přitom, že dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§ 265f tr. ř.).
IV. Důvodnost dovolání
9. Protože dovolání lze podat jen z důvodů taxativně vyjádřených v § 265b tr. ř., Nejvyšší soud dále posuzoval, zda obviněným vznesené námitky naplňují jím uplatněné dovolací důvody.
10. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů.
11. Nejvyšší soud dále zdůrazňuje, že ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§ 259 odst. 3, § 263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě.
12. Ze skutečností výše uvedených vyplývá, že východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. jsou v pravomocně ukončeném řízení stabilizovaná skutková zjištění vyjádřená především v popisu skutku v příslušném výroku rozhodnutí ve věci samé, popř. i další soudem (soudy) zjištěné okolnosti relevantní z hlediska norem hmotného práva (trestního, ale i jiných právních odvětví).
13. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán tehdy, pokud bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr.ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. tedy může být naplněn ve třech různých situacích. K prvním dvěma (alternativa první) dochází tehdy, kdy rozhodnutí nadřízeného soudu je vydáno, aniž bylo napadené rozhodnutí meritorně přezkoumáno, tj. (1.) byl řádný opravný prostředek zamítnut z tzv. formálních důvodů podle § 148 odst. 1 písm. a) či b) tr. ř. nebo podle § 253 odst. 1 tr. ř., přestože nebyly splněny procesní podmínky stanovené pro takové rozhodnutí, nebo (2.) bylo-li odvolání odmítnuto pro nesplnění jeho obsahových náležitostí podle § 253 odst. 3 tr. ř., ačkoli oprávněná osoba nebyla řádně poučena nebo jí nebyla poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání (viz § 253 odst. 4 tr. ř.). Třetí případ (alternativa druhá) představuje situace, kdy řádný opravný prostředek byl zamítnut z jakýchkoli jiných důvodů, než jsou důvody uvedené výše (varianta první), ale řízení předcházející napadenému rozhodnutí je zatíženo vadami, které jsou ostatními dovolacími důvody podle § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
14. Přezkoumával-li soud druhého stupně některé napadené rozhodnutí uvedené v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř. na podkladě řádného opravného prostředku (odvolání nebo stížnosti) věcně a zamítl jej vzhledem k tomu, že neshledal takový řádný opravný prostředek důvodným [a to u odvolání podle § 256 tr. ř. a u stížnosti podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř.], pak je možno dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. uplatnit jen v jeho druhé alternativě, tj. byl-li v řízení, které předcházelo uvedenému zamítavému rozhodnutí, dán důvod dovolání uvedený v písm. a) až k) ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. Podstatou této alternativy dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je skutečnost, že dovolateli sice nebylo odepřeno právo na přístup k soudu druhého stupně, ale tento soud – ač v řádném opravném řízení věcně přezkoumával napadené rozhodnutí soudu prvního stupně - neodstranil vadu vytýkanou v řádném opravném prostředku, nebo navíc sám zatížil řízení či své rozhodnutí vadou zakládající některý z dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
15. Se zřetelem k těmto východiskům přistoupil Nejvyšší soud k posouzení dovolání obviněného.
16. Ačkoli to obviněný v podaném dovolání výslovně obviněný nevyjádřil, z obsahu dovolací argumentace je zjevné, že svůj mimořádný opravný prostředek zaměřil výhradně do výroku o trestu. Dovolání obviněného je – jak plyne i ze shora řečeného – přípustné, neboť jeho argumentace směřuje vůči té části rozhodnutí soudu prvního stupně, která byla podrobena přezkumu odvolacím soudem. Ten na základě řádného opravného prostředku dovolatele přezkoumával (správně) pouze výrok o trestu, neboť z vymezení odvolacích námitek (viz odvolání obviněného založené na č. l. 227 spisu) nevyvstala ve smyslu § 254 odst. 2 tr. ř. jeho povinnost přezkoumat i výrok o vině, tj. výrok na nějž v odvolání napadený výrok (o trestu) navazuje, ani výrok jiný (o náhradě škody).
17. Současně je nutno konstatovat, že se obviněný svou dovolací argumentací s obsahovým vymezením uplatněných dovolacích důvodů zcela rozešel. Proto je třeba dovolání obviněného hodnotit jako mimořádný opravný prostředek, který byl podán z jiného důvodu, než je upraven v § 265b tr. ř.
18. Je tomu tak proto, že námitka týkající se přiměřenosti uloženého trestu není dovolacím důvodem. Nejde-li o situaci, kdy výrok o trestu nemůže obstát z důvodu, že je vadný výrok o vině, lze samotný výrok o trestu z hmotně právních pozic napadat zásadně jen prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., jímž je uložení nepřípustného druhu trestu nebo uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu. Tento dovolací důvod obviněný neuplatnil a očividně to ani nepřicházelo v úvahu. Pokud byl uložen přípustný druh trestu ve výměře spadající do rámce zákonné trestní sazby, jak se stalo v posuzované věci, nelze cestou dovolání namítat nepřiměřenost trestu, a to ani s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (k tomu viz rozh. č. 22/2003 Sb. rozh. tr.).
19. Opačný názor by byl v rozporu s povahou dovolání jako mimořádného opravného prostředku a činil by z dovolání v podstatě jen další odvolání. Otázka přiměřenosti trestu je sice záležitostí týkající se aplikace hmotného práva, avšak přesto není možné tuto otázku podřazovat pod ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a to ani pokud jde o tu jeho variantu, podle které dovolacím důvodem je „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“ (míněno jiné, než je právní posouzení skutku). Vyplývá to ze vzájemného poměru dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.
20. Oba dovolací důvody mají hmotně právní povahu, přičemž dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je obecným hmotně právním dovolacím důvodem a dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je zvláštním hmotně právním dovolacím důvodem stanoveným jen ve vztahu k výroku o uložení trestu. Z toho logicky vyplývá, že samotný výrok o uložení trestu může být napadán pouze s použitím dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., jímž ovšem není nepřiměřenost trestu. Připustit námitky ohledně přiměřenosti trestu jako dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. by znamenalo popření smyslu ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., které by se stalo nefunkčním, bylo by bezpředmětné a nemělo by žádný smysl, neboť uložení nepřípustného druhu trestu a uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu by vždy bylo „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“ ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
21. Ačkoli doposud uvedené by vzhledem k tomu, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu než je upraven v § 265b tr. ř. postačilo k vypořádání se s tvrzením dovolatele, že napadené rozhodnutí, resp. i rozsudek mu předcházející je zatížen vadou zakládající důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., přesto lze jako obiter dictum uvést následující.
22. Trest obviněnému uložený odpovídá zákonu jak druhem, tak i jeho výměrou. Navíc je třeba připomenout, že základem přiměřenosti trestu a rozhodujícím kritériem pro jeho uložení je spáchaný trestný čin. Povahu a závažnost spáchaného činu blíže vymezují hlediska § 39 odst. 2 tr. zákoníku, ke kterým patří především objektivní znaky, které blíže charakterizují spáchaný čin (jedná se především o chráněný zájem, který byl jednáním pachatele dotčen, způsob provedení činu a jeho následky, okolnosti, za nichž byl spáchán), intenzita subjektivního vztahu pachatele k činu (jeho zavinění, pohnutka, záměr nebo cíl) a osoba pachatele (srov. blíže Vanduchová in Šámal, P. a kol. Trestní zákoník I. § 1 až 139. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. S. 505).
23. Obviněný považuje trest za nepřiměřeně přísný zejména vzhledem k charakteru jím spáchané trestné činnosti a následkům jejím působením vzniklým, čímž ve své podstatě vytýká soudy nesprávné vyhodnocení kritérií obsažených v ustanoveních § 38, resp. § 39 odst. 1, 2 tr. zákoníku. Okresní soud v Benešově, potažmo Krajský soud v Praze, který odvolání obviněného zaměřeného výhradně do výroku o trestu postupem podle § 256 tr. ř. zamítl, obviněnému uložil trest odnětí svobody ve výměře jednoho roku, který spojil s jeho přímým výkonem. Závěr o výši trestu opřel zejména o ty skutečnosti, že se obviněný trestné činnosti dopustil ve zkušební době podmíněného odsouzení z rozsudku Okresního soudu v Benešově – soudu pro mládež ze dne 23. 7. 2014, č. j. 2 Tm 4/2014-559 (č. l. 159), když mu uložil společný trest při současném zrušení trestního příkazu Okresního soudu v Benešově ze dne 23. 4. 2015, sp. zn. 1 T 57/2015 (založený na č. l. 165) a při současném zdůraznění toho, že se dosavadní justiční reakce na jeho jednání v podobě uloženého trestu minula svým účinkem. Nadto je třeba zdůraznit, že obviněnému byl ukládán trest za pokračující přečin, jehož se dopustil celkem jedenácti dílčími útoky. Vzhledem k právní kvalifikaci jeho jednání (pokračující přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku spáchaného dílem ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku) byl ohrožen trestem odnětí svobody v rozmezí jednoho až pěti roků. Soud prvního stupně vyhodnotil jednání obviněného při zvážení všech polehčujících a přitěžujících okolností tak, že mu uložil trest na samé spodní hranici trestní sazby, které jej ohrožovala a při zohlednění věku obviněného, který je blízký věku mladistvých využil svého moderačního oprávnění a podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku jej zařadil pro výkon trestu do věznice s dohledem, tedy do nejmírnějšího typu věznice, ačkoli měl být vzhledem k této trestné činnosti zařazen ze zákona do věznice s dozorem podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. Za tohoto stavu nelze soudům ničeho vytknout, když právě i skutečnosti dovolatelem vytýkané – zejména jeho věk blízký věku mladistvého – soudy při zvážení trestu, resp. způsobu jeho výkonu, plně respektovaly a zohlednily.
24. Pokud jde o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., dovolatel ve svém podání vůbec nevymezil, v jaké alternativě ho uplatňuje a jaké skutečnosti by pro jeho věcné naplnění měly svědčit. O první alternativu jít nemůže, neboť odvolací soud jeho řádný opravný prostředek věcně projednal ve veřejném zasedání, byť pouze v rozsahu dovolatelem namítaném. Ve druhé alternativě může být tento dovolací důvod naplněn pouze tehdy, shledá-li odvolací soud důvodným tvrzení dovolatele, že rozhodnutí soudu prvního stupně je zatíženo vadou, která naplňuje obviněným uplatněný dovolací důvod, pro který neměl odvolací soud přistoupit k zamítnutí jeho odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně. Tak tomu v posuzované věci není, neboť existence důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nebyla vůbec prokázána, když po věcné stránce obviněný ani formálním způsobem svými námitkami tento deklarovaný důvod nenaplnil.
25. Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, „bylo-li podáno z jiného důvodu než je uveden v § 265b“. Jelikož v posuzované věci, z důvodů výše vyložených, jako takové vyhodnotil dovolání obviněného, rozhodl o něm způsobem uvedeným ve výroku tohoto usnesení.
26. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl dovolací soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje se na ustanovení § 265i odst. 2 tr. ř., dle něhož „V odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí“.
P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 10. srpna 2016
JUDr. Ivo Kouřil předseda senátu