Plný text
Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu Zpět na list Nové hledání 6 Tdo 1109/2025 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. c) tr.ř. § 265b odst.1 písm. d) tr.ř. Datum rozhodnutí:16. 12. 2025 Spisová značka:6 Tdo 1109/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:6.TDO.1109.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přítomnost při soudních jednáních Nutná obhajoba Veřejné zasedání Dotčené předpisy:§ 265k odst. 1,2 tr. ř. § 265l odst. 1 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:28. 1. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 1109/2025-200 USNESENÍNejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. 12. 2025 o dovolání nejvyšší státní zástupkyně podaném ve prospěch obviněného R. R., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Rapotice, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 7. 2025, č. j. 8 To 255/2025-142, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 1 T 125/2024, takto: I. Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 7. 2025, č. j. 8 To 255/2025-142. II. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. III. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Brně přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 14. 4. 2025, č. j. 1 T 125/2024-111 (dále jen „rozsudek soudu prvního stupně“), byl obviněný R. R. (dále jen „obviněný“) uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku, kterého se podle skutkových zjištění jmenovaného soudu dopustil tak, že: od odpoledních hodin dne 18. 11. 2024 do 7:30 hodin dne 21. 11. 2024, nejprve z rekonstruovaného bytu v XY na ulici XY č. XY, kam měl přístup z důvodu provádění stavebních prací pro R. V., odcizil AKU okružní ponornou pilu zn. PARKSIDE Performance, baterie zn. PARKSIDE a nabíječku baterií zn. PARKSIDE a následně dne 19. nebo 20. 11. 2024 odcizil z rekonstruovaného neobydleného domu na adrese XY č. XY, kam měl přístup z důvodu provádění stavebních prací pro R. V., AKU vrtací kladivo zn. Makita se dvěma kusy baterií, nabíječkou baterií zn. Makita, sadou bitů a vrtáků 18 ks zn. Makita, čímž způsobil poškozenému R. V., nar. XY, škodu nejméně ve výši 15 950 Kč, a shora popsaného jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 24. 9. 2024, č. j. 1 T 56/2024-178, v právní moci dne 24. 9. 2024, odsouzen mimo jiné pro přečin krádeže podle § 205 odstavec 1 písmeno a), b) tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců, který mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let za současného stanovení dohledu. 2. Za to byl obviněný odsouzen podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání patnácti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. 3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, o němž Krajský soud v Brně rozhodl usnesením ze dne 31. 7. 2025, č. j. 8 To 255/2025-142, tak, že jej podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 7. 2025, č. j. 8 To 255/2025-142 (dále také „napadený rozsudek“), napadla nejvyšší státní zástupkyně ve prospěch obviněného dovoláním, jež opřela o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. c) a d) tr. ř. s tím, že obviněný neměl v řízení před odvolacím soudem obhájce, ač ho podle zákona mít měl, přičemž byla porušena také ustanovení o přítomnosti obviněného ve veřejném zasedání. Tím bylo porušeno právo obviněného na obhajobu. 5. Předně připomněla některá, pro projednávanou věc důležitá, ustanovení trestního řádu. Konkrétně upozornila, že podle § 263 odst. 4 tr. ř. lze veřejné zasedání v nepřítomnosti obviněného, který je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, vést jen tehdy, jestliže obviněný výslovně prohlásí, že se účasti na veřejném zasedání vzdává. Podle § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. musí mít obviněný obhájce už v přípravném řízení, je-li ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody, ve výkonu ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody nebo na pozorování v zdravotnickém ústavu. Podle § 263 odst. 3 tr. ř. musí mít při veřejném zasedání konaném o odvolání obviněný obhájce ve všech případech, kdy ho musí mít při hlavním líčení. Nakonec podle § 202 odst. 4 tr. ř. nelze v případech nutné obhajoby konat hlavní líčení bez přítomnosti obhájce. 6. S ohledem na uvedené nejvyšší státní zástupkyně upozornila, že danými ustanoveními se odvolací soud při projednávání odvolání obviněného důsledně neřídil, když nereflektoval, že se obviněný v době konání veřejného zasedání nacházel ve výkonu trestu odnětí svobody, který mu byl uložen v jiné trestní věci (konec věznění je u něj v současnosti evidován ke dni 2. 10. 2027). Důsledkem omezení osobní svobody obviněného výkonem trestu odnětí svobody tak byl vznik důvodu nutné obhajoby podle § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. 7. Z dostupného spisového materiálu přitom nevyplývá, že by v předchozím průběhu trestního řízení byl u obviněného dán jiný důvod nutné obhajoby. Obviněný obhájcem sám zastoupen nebyl, tento mu byl ustanoven pouze pro účely odůvodnění podaného odvolání. Důvod nutné obhajoby tak vznikl až jeho nástupem do zmíněného výkonu trestu odnětí svobody. Odvolací soud projednávající odvolání obviněného v nyní projednávané věci tak byl povinen umožnit obviněnému, aby si obhájce zvolil a v případě, že by se tak nestalo, měl mu jej ustanovit postupem podle § 38 tr. ř. a následně měl konat veřejné zasedání za přítomnosti takového obhájce. Vzhledem k tomu, že odvolací soud o nástupu obviněného k výkonu trestu odnětí svobody zjevně nevěděl, takovým způsobem nepostupoval. Tím však zapříčinil porušení práva obviněného na obhajobu v tom směru, že obviněný nebyl zastoupen obhájcem, ačkoli jej podle zákona mít měl. K tomu nejvyšší státní zástupkyně odkázala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2023, sp. zn. 4 Tdo 353/2023. 8. Dalším důsledkem omezení osobní svobody obviněného výkonem trestu odnětí svobody bylo striktní omezení podmínek pro konání veřejného zasedání o odvolání v jeho nepřítomnosti, které by bylo možno konat pouze tehdy, pokud by se obviněný výslovně své účasti vzdal. Jeho stanovisko v tomto směru však zjišťováno nebylo, a to opět proto, že odvolací soud o omezení jeho osobní svobody nevěděl. Tímto postupem však byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného ve veřejném zasedání, jež jsou komponentem širšího práva na spravedlivý proces (srov. čl. 38 odst. 2 Listiny a dále viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2020, sp. zn. 4 Tdo 952/2020, či nález Ústavního soudu ze dne 9. 7. 2009, sp. zn. II. ÚS 2152/08). 9. Podle nejvyšší státní zástupkyně je tak zřejmé, že odvolací soud postupoval objektivně nesprávně, v důsledku čehož omezil právo obviněného na obhajobu a na veřejné projednání věci ve své přítomnosti. Tím svůj postup zatížil vadami ve smyslu uplatněných dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. c) a d) tr. ř. 10. S ohledem na popsané navrhla, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání, k jehož konání může přistoupit podle § 265r odst. 1 písm. b) tr. ř. podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Brně, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále postupoval podle § 265l odst. 1 tr. ř. a přikázal Krajskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. S projednáním věci v neveřejném zasedání přitom vyslovila podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. souhlas i pro případ, že by Nejvyšší soud shledal, že v posuzované věci je nutno rozhodnout jiným než navrhovaným způsobem. 11. K dovolání nejvyšší státní zástupkyně se vyjádřil obviněný, který uvedl, že od 5. 5. 2025 se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody, a proto bylo postupem odvolacího soudu porušeno jeho právo na obhajobu a na spravedlivý proces. Jedinou možností je podle něj zrušení rozhodnutí odvolacího soudu tak, jak navrhla nejvyšší státní zástupkyně. Současně souhlasil s tím, aby Nejvyšší soud projednal a rozhodl podané dovolání v neveřejném zasedání. III. Přípustnost dovolání 12. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí nebo zda tu nejsou důvody pro jeho odmítnutí. 13. Dospěl přitom k závěru, že dovolání podané proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 7. 2025, č. j. 8 To 255/2025-142, je přípustné z hlediska ustanovení § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Nejvyšší státní zástupkyně je osobou oprávněnou k podání dovolání podle § 265d odst. 1 písm. a) tr. ř. Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř., přitom podala ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením. 14. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Obecně pak platí, že obsah konkrétních uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení tohoto dovolacího důvodu podle § 265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů. 15. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. je dán v případech, kdy obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl. 16. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. je dán v případech, kdy byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání. IV. Posouzení dovolání 17. Nejvyšší soud shledal, že námitky nejvyšší státní zástupkyně je na místě podřadit pod dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. c) a d) tr. ř. Jelikož nezjistil podmínky pro odmítnutí podaného dovolání, postupoval v duchu ustanovení § 265i odst. 3 tr. ř., tedy přezkoumal napadené rozhodnutí (resp. napadený výrok), i řízení jemu předcházející v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání, a na tomto základě dospěl k závěru, že dovolání je zcela důvodné, a to se zřetelem ke skutečnostem v něm precizně formulovaným. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. 18. Pokud jde o naplnění uvedeného dovolacího důvodu, jedná se o případy, kdy nebyla dodržena příslušná zákonná ustanovení upravující případy nutné obhajoby, tedy zejména ustanovení § 36 tr. ř. V projednávaném případě je relevantní zejména ustanovení § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř., podle kterého musí mít obviněný obhájce už v přípravném řízení, je-li ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody či ve výkonu ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody nebo na pozorování ve zdravotnickém ústavu. 19. Podle § 263 odst. 3 tr. ř. musí mít při veřejném zasedání konaném o odvolání obviněný obhájce ve všech případech, kdy ho musí mít při hlavním líčení. Podle § 204 odst. 4 tr. ř. věta druhá dále nelze v případech nutné obhajoby konat hlavní líčení bez přítomnosti obhájce. 20. Z Centrální evidence vězněných osob (a dále i z vyjádření samotného obviněného) je patrné, že obviněný je omezen na osobní svobodě ode dne 5. 5. 2025, kdy nastoupil výkon trestu odnětí svobody z rozsudku Okresního soudu v Kroměříži sp. zn. 2 T 66/2023 (konec věznění je u něj v současnosti evidován k 2. 1. 2029, přičemž k 2. 7. 2026 by měl nastoupit výkon trestu odnětí svobody z rozsudku Okresního soudu v Prostějově sp. zn. 1 T 125/2024, tedy z nyní projednávané věci). 21. V době veřejného zasedání (dne 31. 7. 2025) se tedy prokazatelně nacházel ve výkonu trestu odnětí svobody, konkrétně ve Vazební věznici Olomouc. Opatřením předsedy senátu soudu prvního stupně mu sice byl 18. 6. 2025, tedy ještě před konáním veřejného zasedání (na druhou stranu je třeba pro úplnost říci, že důvody nutné obhajoby trvaly již od zmíněného 5. 5. 2025), ustanoven obhájce (Mgr. Janeček), avšak pouze pro účely odůvodnění podaného odvolání. Vyjma toho pak zmíněný advokát ve věci činný jako obhájce vůbec nebyl. 22. S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že odvolací soud (resp. i soud prvního stupně, neboť v době vzniku důvodů nutné obhajoby se spis dané trestní věci nacházel stále ještě před ním) nepostupoval způsobem předpokládaným zákonem – nejprve měl vyzvat obviněného, aby si vzhledem k existenci důvodů nutné obhajoby obhájce zvolil, a pokud by tak obviněný neučinil, měl mu jej sám ustanovit podle § 38 tr. ř. Tímto (nesprávným) postupem tak odvolací soud (resp. i soud prvního stupně) porušil právo obviněného na obhajobu v tom směru, že obviněný nebyl zastoupen obhájcem, ačkoliv jím zastoupen, a to pro existenci důvodů nutné obhajoby, být měl. Proto byl naplněn také dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. 23. Daný dovolací důvod dopadá na situace, kdy v důsledku (vadného) postupu soudů dojde ke zkrácení práv obviněného na to, aby věc byla projednána v jeho přítomnosti, a bylo mu tak umožněno vyjádřit se ke všem prováděným důkazům. Nevztahuje se však na veškeré případy, kdy bylo hlavní líčení či veřejné zasedání konáno v nepřítomnosti obviněného, může být uplatněn pouze za situace, kdy soudy konají hlavní líčení či veřejné zasedání v jeho nepřítomnosti a činí tak v rozporu s konkrétním zákonným ustanovením, podle jehož výslovného příkazu nelze konat hlavní líčení nebo veřejné zasedání bez osobní účasti obviněného (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2023, sp. zn. 4 Tdo 353/2023). 24. Podle § 263 odst. 4 tr. ř. lze v nepřítomnosti obviněného, který je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, konat veřejné zasedání odvolacího soudu jen tehdy, jestliže obviněný výslovně prohlásí, že se účasti při veřejném zasedání vzdává. 25. Jak je uvedeno výše, obviněný se od 5. 5. 2025, tedy i v době konání veřejného zasedání o odvolání (dne 31. 7. 2025) nacházel ve výkonu trestu odnětí svobody. Z protokolu o veřejném zasedání vyplývá, že odvolací soud považoval vyrozumění obviněného o jeho konání za doručené (dnem 9. 7. 2025), přičemž k podmínkám jeho konání v nepřítomnosti obviněného se vůbec nevyjádřil. Stanovisko obviněného k jeho (ne)přítomnosti při veřejném zasedání tedy zjevně nebylo vůbec zjišťováno, a to ačkoliv, vzhledem k § 263 odst. 4 tr. ř., zjišťováno být mělo. Obviněný tak neměl ani možnost výslovně prohlásit, že (zda) se účasti na veřejném zasedání vzdává. 26. Vzhledem k uvedenému je nutno konstatovat, že veřejné zasedání o odvolání bylo vedeno v rozporu s § 263 odst. 4 tr. ř., čímž bylo zasaženo do práva obviněného na projednání věci v jeho přítomnosti. Tím byl naplněn také dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. V. Způsob rozhodnutí 27. K dovolání nejvyšší státní zástupkyně podanému ve prospěch obviněného proto Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 7. 2025, č. j. 8 To 255/2025-142, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. pak Krajskému soudu v Brně uložil, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 28. Bude na Krajském soudu v Brně, aby se znovu zabýval danou věcí a znovu rozhodl takovým způsobem, aby byla dodržena zákonná procesní pravidla zastoupení obviněného obhájcem a konání veřejného zasedání o odvolání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.). V Brně dne 16. 12. 2025 JUDr. Vladimír Veselý předseda senátu