Rozsudek ze dne 8. 6. 2022
Plný text
6 Tz 69/2022-181
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 8. 6. 2022 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Veselého a soudců JUDr. Ivo Kouřila a Mgr. Romana Raaba stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného A. P., nar. XY, trvale bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Heřmanice, proti rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 10. 9. 2020, č. j. 105 T 42/2020-98, a podle § 268 odst. 2 tr. ř., § 269 odst. 2 tr. ř. a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
I. Rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 10. 9. 2020, č. j. 105 T 42/2020-98, byl porušen zákon v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného A. P.
II. Rozsudek Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 10. 9. 2020, č. j. 105 T 42/2020-98, se zrušuje. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
III. Okresnímu soudu v Karviné – pobočce v Havířově se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I. Stížností pro porušení zákona napadené rozhodnutí
1. Rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 10. 9. 2020, č. j. 105 T 42/2020-98, byl obviněný A. P. (dále též jen „obviněný“) uznán vinným zločinem krádeže podle § 205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jehož se podle zjištění tohoto soudu dopustil tím, že
dne 14. 4. 2020 v době kolem 11:15 hodin v XY, okres Karviná, ulici XY, za běžného provozu v prodejně Hruška, veden záměrem odcizit vhodné věci, vzal z regálů 2 kusy čističe značky Bref WC Power v hodnotě 159,80 Kč, 2 kusy sýrů značky Král sýrů v hodnotě 59,80 Kč, 2 kusy džemu značky Schwartau v hodnotě 139,80 Kč, které uschoval do svého batohu, bez zaplacení prošel prostorem pokladen, po kontrole prodavačkou obchodu z prodejny utekl, kdy batoh i s odcizeným zbožím zanechal na místě, způsobil tak společnosti HRUŠKA, spol. s r. o., IČ: [IČO], se sídlem [adresa] Martinov, [PSČ obec], škodu odcizením věcí ve výši 359,40 Kč,
a tohoto jednání se dopustil, přestože byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 104 T 108/2019, který nabyl právní moci dne 25. 9. 2019, pro spáchání přečinu krádeže dle § 205 odst. 2 trestního zákoníku k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 80 hodin, který dosud nevykonal,
přičemž skutek spáchal v době nouzového stavu vyhlášeného Vládou České republiky usnesením ze dne 12. března 2020 pod číslem 194, podle čl. 5 a čl. 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, pro území celého státu, z důvodu ohrožení zdraví, v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru, označovaného jako SARS CoV-2, na území České republiky, ve spojení s usneseními Vlády České republiky ze dne 9. 4. 2020 číslo 396 a ze dne 30. 4. 2020 číslo 485 o prodloužení nouzového stavu v souvislosti s epidemií viru SARS-CoV-2, podle čl. 6 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, do 17. 5. 2020.
2. Obviněný byl za tento zločin a za sbíhající se přečin krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku z rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 8. 6. 2020, č. j. 103 T 52/2020-46, odsouzen podle § 205 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou, za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 8. 6. 2020, č. j. 103 T 52/2020-46, jakož i dalších rozhodnutí na tento výrok obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu. Rozsudek nabyl právní moci dne 10. 9. 2020.
II. Stížnost pro porušení zákona
3. Proti rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 10. 9. 2020, č. j. 105 T 42/2020-98, podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného, datovanou dnem 25. 4. 2022. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v jeho neprospěch. Odkázal přitom na závěry učiněné v rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 (dále též jen „rozsudek velkého senátu trestního kolegia“), a na nález Ústavního soudu z 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21, který se s jeho závěry ztotožnil. Uvedl, že v předmětné věci se obviněný sice trestné činnosti dopustil za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí ve smyslu § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jak bylo popsáno ve skutkových zjištěních soudu prvého stupně, avšak nelze dojít k závěru, že by obviněný pandemické situace jakkoli využil či zneužil ke spáchání trestného činu, nebo že by mu existující omezení či opatření páchání trestného činu nějakým způsobem umožnilo nebo usnadnilo; stejně tak trestná činnost nesměřovala proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu.
4. Vzhledem k tomu došlo v dané trestní věci k nesprávnému právnímu posouzení skutku, neboť naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bylo dovozeno pouze z časové souvislosti. Jednání obviněného proto mělo být právně posouzeno toliko jako přečin krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku. Uložený trest odnětí svobody pak je trestem zjevně excesivním, když jednání bylo nesprávně posouzeno i podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a trest tak byl ukládán podle § 205 odst. 4 tr. zákoníku.
5. Ministr spravedlnosti proto navrhl, aby Nejvyšší soud – podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 10. 9. 2020, č. j. 105 T 42/2020-98, byl porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, – podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil tento rozsudek, jakož i další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a – podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Karviné – pobočce v Havířově, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, případně postupoval podle § 271 odst. 1 tr. ř.
III. Vyjádření procesních stran
6. Státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství ve svém písemném vyjádření sdělila, že se s podanou stížností pro porušení zákona ztotožňuje a navrhuje, aby jí Nejvyšší soud vyhověl v rozsahu návrhu ministra spravedlnosti. Pokud by Nejvyšší soud hodlal rozhodnout jiným způsobem, než uvedeným v § 274 odst. 2 a 3 tr. ř., i pro tento případ souhlasí s rozhodnutím v neveřejném zasedání (§ 274 odst. 4 tr. ř. ve znění účinném od 8. 12. 2021).
7. Obviněný se k podané stížnosti pro porušení zákona vyjádřil prostřednictvím ustanoveného obhájce JUDr. Petra Bauera tak, že se s ní ztotožňuje. Současně uvedl, že své odsouzení považuje za přepjatý formalismus, který bylo možno řešit již v průběhu trestního řízení, nikoli až využitím mimořádného opravného prostředku. V té souvislosti zdůraznil, že obviněný vykonal již více než 18 měsíců z uloženého trestu, který bude nejspíše označen za nezákonný, což hodnotí jako stav obecně nežádoucí. Jeho návrh na rozhodnutí Nejvyššího soudu pak odpovídá návrhu ministra spravedlnosti.
IV. Relevantní právní úprava
8. Zločinu krádeže podle § 205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jímž byl obviněný uznán vinným, se dopustí ten, [k]do si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán (odst. 2), spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek [odst. 4 písm. b)].
V. Důvodnost stížnosti pro porušení zákona
9. Nejvyšší soud na podkladě označeného mimořádného opravného prostředku ministra spravedlnosti podle § 267 odst. 3 tr. ř. poté, co dospěl k závěru o jeho přípustnosti, přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byl podán, v rozsahu a z důvodů v něm uvedených, a dospěl k závěru, že zákon byl porušen v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
10. K zákonnému znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se závazným způsobem vyjádřil Nejvyšší soud ve shora citovaném rozsudku velkého senátu trestního kolegia ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021. Zabýval se nejen tímto zákonným znakem samotným, nýbrž i významem tzv. nouzového stavu a stěžejní otázkou nutné věcné souvislosti spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. K alternativě spočívají ve spáchání činu za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek uvedl, že pod tento zmíněný zákonný znak kvalifikované skutkové podstaty lze podřadit celou řadu různých událostí, které vykazují odpovídající závažnost a jsou srovnatelné s ostatními okolnostmi výslovně vyjmenovanými v citovaném ustanovení. Takovou „jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ je bezpochyby i ohrožení života a zdraví lidí související s výskytem koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění covid-19 v pandemickém rozsahu na území České republiky v období asi od měsíce března 2020. Pro naplnění označené kvalifikované skutkové podstaty však není dostačující samotné zjištění, že pachatel svůj čin spáchal v době, kdy na byl na území státu vyhlášen nouzový stav [k čemuž došlo na základě toho, že vláda České republiky svým usnesením ze dne 12. 3. 2020 č. 194, publikovaným pod č. 69/2020 Sb., vyhlásila podle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky (ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.), nouzový stav na území České republiky, a poté přijímala celou řadu omezujících a regulačních opatření nouzový stav poté i prodlužovala – viz v naší věci shora citovaná skutková věta]. Nouzový stav nelze považovat za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Kvalifikovaná skutková podstata trestného činu krádeže podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku může být naplněna v případě „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ (např. i ve vztahu k nyní aktuálnímu výskytu koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění covid-19 v pandemickém rozsahu) bez ohledu na vyhlášený nouzový stav, na který není vázána, tedy i tehdy, nebyl-li vládou vůbec vyhlášen nebo nebyl-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky již vyhlášený nouzový stav prodloužen. Rozhodující je jen existence takové jiné události, kterou lze sice dovozovat též z formálních rozhodnutí a aktů příslušných orgánů státu, ale i z dalších poznatků a informací. Nouzový stav může mít jen podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (srov. opětovně rozsudek velkého senátu trestního kolegia). Nutno přitom uvést, že Nejvyšší soud výše rekapitulovaným rozhodnutím zformuloval nyní obecně akceptovaný právní názor na bezprecedentní situaci. Pokud bylo hodnocení uvedené situace na počátku stavu pandemie odlišné, je nutno tento stav hodnotit jako formování právního názoru a nikoli jako systémové selhání. Nelze přehlédnout, že mimořádné opravné prostředky a rozhodování o nich jsou nedílnou součástí procesu nalézání práva a zejména v mimořádných případech, jakým pandemická situace nepochybně byla, mají svou nezastupitelnou úlohu spočívající právě v řešení podstatných otázek výkladu právních norem.
11. Naplnění zákonného znaku podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku spočívajícího ve spáchání trestného činu krádeže za „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, je tedy třeba podle citovaného rozsudku Nejvyššího soudu podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale též věcnou souvislostí s ní, tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání jeho pachatelem. Přitom může jít o různou souvislost spočívající např. v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke spáchání trestného činu existující událost, která vážně ohrožuje život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, anebo mu taková událost umožní či usnadní spáchání trestného činu, popřípadě pachatel počítá s tím, že v důsledku této události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání nebude odhalena jeho trestná činnost, resp. pachatel nebude zjištěn a dopaden. Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže bude trestný čin pachatele zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, bude-li jím mařeno či ztěžováno její zvládnutí nebo odvrácení, anebo pokud se spáchaný čin bude týkat konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním). Není přitom nezbytné (ani technicky možné) vyjmenovat všechny alternativy, které věcně (nikoli jen formálně) odůvodňují naplnění shora uvedeného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, neboť toto posouzení bude vždy souviset s konkrétními okolnostmi spáchaného činu.
12. Viděno optikou shora popsaného závazného právního názoru je v nyní posuzované trestní věci potřeba učinit závěr, že učiněná skutková zjištění vyjádřená ve skutkové větě výrokové části označeného pravomocného rozsudku soudu prvního stupně – byť s ohledem na datum spáchání lze dovodit časovou (a místní) souvislost – neskýtají podklad pro závěr, že by jednání obviněného neslo (vzhledem ke způsobu spáchání) jakékoli znaky výše uvedené významné věcné souvislosti s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, která by odůvodnila právní kvalifikaci podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jak na to důvodně upozornil ministr spravedlnosti. S přihlédnutím k jednání obviněného, který v prodejně Hruška odcizil potraviny a čisticí prostředky, jejichž prodej nebyl v souvislosti s nouzovým stavem omezen ani regulován, je namístě učinit závěr, že žádná věcná souvislost mezi jeho jednáním a událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, odvíjející se od výskytu koronaviru, označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění covid-19 v pandemickém rozsahu, dána není ani z hlediska předmětu útoku. 13. Nejvyšší soud tedy dospěl k závěru, že Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově učinil nesprávné právní posouzení skutku, pokud dovodil naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku pouze z důvodu časové (a místní) souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí.
VI. Způsob rozhodnutí
14. Nejvyšší soud na základě výše uvedených poznatků uzavírá, že Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově při vyslovení viny obviněného porušil v jeho neprospěch zákon ve výše vyloženém směru. Vyslovil proto podle § 268 odst. 2 tr. ř., že pravomocným rozsudkem tohoto soudu ze dne 10. 9. 2020, č. j. 105 T 42/2020-98, byl porušen zákon v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného A. P. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. tento rozsudek zrušil, stejně jako všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Protože po zrušení napadeného rozsudku vyvstala potřeba ve věci znovu rozhodnout, postupoval Nejvyšší soud dále podle § 270 odst. 1 tr. ř., podle něhož v takové situaci přikáže zpravidla orgánu, o jehož rozhodnutí jde, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Okresnímu soudu v Karviné – pobočce v Havířově pak věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí. Uvedený soud je při dalším rozhodování vázán právním názorem, který v tomto rozsudku Nejvyšší soud vyslovil (§ 270 odst. 5 tr. ř.).
15. Zbývá dodat, že tímto způsobem rozhodl Nejvyšší soud o podané stížnosti pro porušení zákona při splnění podmínek § 274 odst. 3 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 8. 6. 2022
JUDr. Vladimír Veselý předseda senátu
Vypracoval: Mgr. Roman Raab
Usnesení ze dne 5. 5. 2022
Plný text
6 Tz 69/2022-
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 5. 5. 2022 v řízení o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného A. P., nar. XY, trvale bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Heřmanice, proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 10. 9. 2020, č. j. 105 T 42/2020-98, takto:
Podle § 275 odst. 4 tr. ř. se obviněnému A. P. přerušuje výkon souhrnného trestu odnětí svobody v trvání 2 roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, který mu byl uložen pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 10. 9. 2020, č. j. 105 T 42/2020-98.
Odůvodnění:
1. Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 10. 9. 2020, č. j. 105 T 42/2020-98, byl obviněný A. P. uznán vinným zločinem krádeže podle § 205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Za to a za sbíhající se přečin krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku z rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 8. 6. 2020, č. j. 103 T 52/2020-46, mu byl podle § 205 odst. 4 tr. zákoníku a § 43 odst. 2 tr. zákoníku uložen souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 2 roků, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou, za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 8. 6. 2020, č. j. 103 T 52/2020-46, jakož i všech dalších rozhodnutí, na tento výrok obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu.
2. Proti citovanému rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově, podal ministr spravedlnosti podle § 266 odst. 1, 2 tr. ř. ve prospěch obviněného A. P. (dále jen „obviněný“) stížnost pro porušení zákona. Uvedl, že v předmětné trestní věci došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku, neboť naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bylo dovozeno pouze z časové souvislosti těchto činů s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Jednání obviněného podle něj mělo být kvalifikováno pouze jako přečin krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku a z tohoto důvodu je uložený nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 2 roků trestem zjevně excesivním.
3. Ministr spravedlnosti proto Nejvyššímu soudu navrhl, aby - podle § 275 odst. 4 tr. ř. před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona přerušil výkon rozsudku Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově ze dne 10. 9. 2020, č. j. 105 T 42/2020-98, - podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 10. 9. 2021, č. j. 105 T 42/2020-98, byl porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, - podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil rozsudek Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově ze dne 10. 9. 2020, č. j. 105 T 42/2020-98, v celém rozsahu, jakož i další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, - podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Karviné - pobočce v Havířově, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, případně postupoval podle § 271 odst. 1 tr. ř.
4. Podle zjištění Nejvyššího soudu obviněný v současné době vykonává trest odnětí svobody, který mu byl uložen uvedeným rozsudkem soudu prvního stupně.
5. Podle § 275 odst. 4 tr. ř. může před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona Nejvyšší soud odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž byla podána stížnost pro porušení zákona. Navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí ministr spravedlnosti, Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu.
6. Na základě předběžného posouzení podaného mimořádného opravného prostředku dospěl Nejvyšší soud k závěru, že argumentace v něm uplatněná vede k tomu, že předem nelze vyloučit jeho úspěšnost. V uvedeném směru musí být totiž zdůrazněno, že rozhodování stížnostního soudu se nemůže ocitnout mimo hranice, které garantují obviněnému právo na spravedlivý proces, resp. celkovou spravedlnost takového procesu ve smyslu čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Aniž by se tím současně předjímala otázka vlastního rozhodnutí o podané stížnosti pro porušení zákona senátem, jemuž věc byla podle rozvrhu práce přidělena k rozhodnutí, jeví se vhodným, aby výkon citovaného rozsudku soudu prvního stupně byl přerušen.
7. Stran vlastní odůvodněnosti postupu upraveného § 275 odst. 4 tr. ř. lze konstatovat, že vydání rozhodnutí o přerušení výkonu rozhodnutí, proti němuž byla podána stížnost pro porušení zákona není vázáno na takový stupeň posouzení její důvodnosti, který by již v době rozhodování o přerušení výkonu daného rozhodnutí vyjadřoval závěr, že napadené rozhodnutí obstát nemůže a musí být zrušeno. Účelem vydání rozhodnutí podle citovaného ustanovení je zabránit možnému vzniku újmy, která by u obviněného nastala v důsledku výkonu rozhodnutí, jež by později bylo kasačním rozhodnutím Nejvyššího soudu zrušeno. Protože takové důsledky nelze v případě obviněného vykonávajícího na podkladě shora uvedeného rozhodnutí trest odnětí svobody vyloučit, rozhodl Nejvyšší soud způsobem uvedeným ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. 5. 2022
JUDr. Vladimír Veselý předseda senátu
Vypracoval: Mgr. Roman Raab